Savci dýchající konečníkem či „raketoví“ holubi. Vědci dostali humorné ceny

Prokázaná schopnost savců dýchat konečníkem, rakety naváděné s pomocí poštovních holubů či plavecké schopnosti mrtvých pstruhů. To jsou některé z nejnovějších přínosů na poli nevážné vědy, které si ve čtvrtek večer v americkém Bostonu vysloužily humornou antinobelovku známou jako Ig Nobelova cena.

Předávání Ig Nobelových cen pořádá každoročně redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu) zhruba měsíc před vyhlašováním skutečných Nobelových cen.

K laureátům v deseti kategoriích se letos připojili třeba japonští vědci, kteří po sérii testů na myších, krysách a vepřích zjistili, že tato zvířata vstřebávají kyslík, který jim je podávaný rektálně, což jim vyneslo Ig Nobelovu cenu za fyziologii.

Mír skrze „holubí rakety“

Vysoce prestižní cenu za mír získal americký tým, který zkoumal, zda by bylo možné do hlavic naváděných střel umisťovat poštovní holuby. Ti by byli vycvičení tak, aby zamířili – i s raketou – na zamýšlený cíl. Britští vědci si odnesli domů cenu za demografii díky své studii o tom, že tvrzení o extrémně vysokém věku mají tendenci přicházet z oblastí, kde se obyvatelé dožívají relativně nízkého průměrného věku, nemají rodné listy a kde bují důchodové podvody.

Profesor Roman Khonsari, chirurg z pařížské univerzitní nemocnice Necker-Enfants Malades spolu s kolegy získal cenu za anatomii za globální studii vlasových váčků. Jejich výzkum ukázal, že zatímco u většiny lidí se vlasy na hlavě spirálovitě stáčejí ve směru hodinových ručiček, na jižní polokouli je častější výskyt spirál v opačném směru.

„Když mi zavolali, že jsem získal Ig Nobelovu cenu, právě jsem operoval,“ řekl Khonsari listu The Guardian. „Byl jsem nesmírně rád, protože i přes nepopiratelnou bezvýznamnost této studie jsem přesvědčen, že rozluštění zákonitostí v přírodě může vést k důležitým objevům základních vývojových mechanismů. Tvary v sobě nesou zajímavé množství informací,“ dodal.

Jeho objev si vysloužil srovnání s tornády, která se obvykle otáčejí v různých směrech na severní a jižní polokouli. Vědci v časopise Journal of Stomatology, Oral and Maxillofacial Surgery zveřejnili teorii, podle níž by v obou případech mohl působit Coriolisův efekt, díky němuž zemská rotace vychyluje větry na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva. Ovšem tato teorie Khonsarimu připadá poněkud „za vlasy přitažená“.

Vidí rostliny?

Mezi další držitele humorných cen se letos zapsali americký vědec Jacob White a jeho německý kolega Felipe Yamashita, kteří zjistili, že jihoamerická rostlina Boquila trifoliolata z řádu pryskyřníkotvarých dokáže napodobit listy plastových květin, které postavili vedle ní. To je přivedlo k závěru, že „zrak rostlin“ je vcelku schůdná hypotéza – a vyneslo jim to Ig Nobelovu cenu za botaniku.

Cena za lékařství putuje ke švýcarsko-německo-belgické skupině vědců, kteří prokázali, že placebo způsobující bolestivé vedlejší účinky může být u pacientů účinnější než placebo, které bolestivé vedlejší účinky nemá.

Cenu za pravděpodobnost získává tým čítající 50 převážně nizozemských vědců, kteří hodili 350757krát mincí, aby otestovali hypotézu Persiho Diaconise, bývalého kouzelníka a profesora statistiky na Stanfordově univerzitě. Jejich práce podpořila Diaconisovu premisu, že hozené mince mají (mírně) vyšší tendenci přistát na stejné straně, kterou byly vyhozeny.

Jak se chová opilý červ

Další vítězství pro Nizozemsko, tentokrát za chemii, si připsal tým z Amsterdamu, který použil chromatografii, aby dokázal odlišit opilé červy od střízlivých – to vše v zájmu polymerové vědy.

Posmrtné pocty na poli biologie se dočkala dvojice badatelů Fordyce Ely a William Petersen, kteří v roce 1940 zkoumali faktory ovlivňující dojivost krav. V časopise Journal of Animal Science popsali, jak položili krávě na hřbet kočku a opakovaně bouchali nafouknutými papírovými pytlíky, aby zjistili, jestli se nějak změní tok mléka. Závěr? Vyděšené krávy dojily méně.

„Vystrašení jsme zpočátku prováděli umístěním kočky na hřbet krávy a boucháním papírových sáčků každých deset vteřin po dobu dvou minut,“ napsali vědci. „Později jsme od kočky upustili, ježto se ukázala býti zbytnou.“

A na závěr nesmí chybět cena za fyziku, jejímž laureátem se stal James Liao z Floridské univerzity za komplexní a opakovaně publikované zkoumání plaveckých schopností mrtvého pstruha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...