Samice byly pro testování léků považované za příliš komplikované. Výzkum teď naznačuje, že to může být naopak

Ve vědeckém výzkumu zaměřeném na testování nových léků byli po desetiletí běžně používáni pouze myší samečci. O samičkách se totiž předpokládalo, že jsou příliš komplikované kvůli jejich čtyři až pět dnů trvajícímu cyklu, při kterém jim kolísají hormony produkované vaječníky. Nový výzkum však ukazuje, že nevyzpytatelnější je chování samců. Problém se týká i klinických studií na lidech, do nichž dlouho nebyly zařazovány ženy, a proto trpí daleko větším množství vedlejších příznaků, píše list The New York Times.

Podle nového výzkumu má ale estrální cyklus, neboli pravidelné fyziologické změny v reprodukčních orgánech samiček placentálních savců, malou souvislost s chováním myších samiček. Pomocí programu zaměřeného na strojové učení studie po sekundách sledovala chování zvířat zkoumajících otevřený prostor. Myší samečci vykazovali ve srovnání se samičkami více nepředvídatelného chování.

Ve studii kamery po dobu 20 minut zaznamenávaly 15 dní chování 16 myších samiček a samečků v otevřeném prostoru – ve velké nádobě. Estrální cyklus samiček měl podle vědeckého týmu jen malý dopad na jejich chování.

Myší samečci navíc vykazovali oproti samičkám nevyzpytatelnější chování. Hladina hormonů u samečků také kolísá a mění se v průběhu celého dne. Společně umístění myší samečci navíc vytvářejí hierarchii založenou na dominanci, alfa samci mají oproti těm submisivnějším až desetkrát vyšší hladinu testosteronu.

„Zdá se, že jsme to celých 100 let chápali obráceně – ve skutečnosti jsou to rozdíly v mužských hormonech, které chování ovlivňují více než ženské hormony,“ uvedl Sandeep Robert Datta, neurobiolog z Harvardovy lékařské školy, který se na nové studii rovněž podílel. „Je to hypotéza, kterou se chystáme ověřit,“ dodal.

Mužský svět

Studie, kterou tento měsíc publikoval vědecký časopis Current Biology, tak zpochybňuje sto let staré stereotypy, kvůli kterým nebyly samičky zvířat zařazovány do vědeckého výzkumu a ženy se kvůli nim nemohly účastnit klinických studií až do 90. let.

„Nový výzkum staví všechny tyto předpoklady o rozdílech mezi pohlavími a vlivu hormonů na hlavu,“ uvedla Rebecca Shanskyová, behaviorální neurovědkyně ze Severovýchodní univerzity, která se na zmiňované studii podílela.

Cena za vyřazení ženského pohlaví z vědeckého výzkumu – ať u lidí, nebo zvířat – je vysoká. Ženy mají proti mužům dvakrát větší pravděpodobnost, že se u nich vyskytnou závažné vedlejší účinky léků, z nichž většina má navíc dávkování vycházející z původního testování léčiv, které se obvykle provádí na mužích. Ženy rovněž nemusí mít z léků stejný užitek.

Ženy „schopné otěhotnět“, jak skupinu označila federální vláda Spojených států, byly z většiny klinických studií léků vyřazeny až do roku 1993, kdy po výzkumnících financovaných z Národních institutů zdraví (NIH) začal nový zákon vyžadovat zařazení žen a menšin. Od té doby ženy tvoří téměř polovinu účastníků klinického výzkumu. Ve studiích některých léků, například těch na kardiovaskulární choroby a psychiatrické poruchy, ale mají oproti mužům i nadále nižší zastoupení.

Obrovský rozdíl mezi pohlavími přetrvává obzvlášť v základním vědeckém výzkumu, který díky studiím prováděným na laboratorních zvířatech otevírá cestu k průlomovým objevům v medicíně. Jak ukázal přehled zveřejněný v roce 2010, na poli neurovědy pětkrát převažují studie na samcích laboratorních zvířat.

Od roku 2016 NIH, který disponuje zdroji určenými na výzkum ve výši 33 miliard dolarů (přes 730 miliard korun), vyžaduje po všech laboratořích, které financuje, aby braly ohled na pohlaví ve svých výzkumech. Až na pár výjimek po výzkumnících vyžaduje analýzu dat s ohledem na pohlaví a zařazení samiček i samečků do studií zaměřených na obratlovce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...