Rypouši spí ve spirálách. A patří k rekordmanům v krátkém spánku, ukázal výzkum

Zdá se, že rypouši podřimující na pláži si užívají dokonalého odpočinku. Průlomový výzkum, který vyšel v žurnálu Science, ale odhalil, že tito mořští savci po většinu svého života spí jen dvě hodiny denně, které nasbírají díky sérii krátkých zdřímnutí během hlubokých ponorů k mořskému dnu.

Během měsíců, které tráví na moři, konkuruje krátkost rypoušího spánku jen slonům africkým. Vědci zjistili, že spí v desetiminutových intervalech během hlubokých, třicetiminutových ponorů. Často se při snění spirálovitě stáčejí dolů a občas si lehnou na mořské dno, aby si zdřímli.

„Jednou z hlavních otázek týkajících se rypoušů bylo po léta to, kdy spí,“ řekl hlavní autor studie, mořský ekolog Daniel Costa z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. „Mysleli jsme si, že musí spát během takzvaných unášivých ponorů, kdy přestanou plavat a pomalu se potápějí, ale ve skutečnosti jsme to nevěděli,“ dodal.

Costova laboratoř sleduje rypouše v kalifornské rezervaci Aňo Nuevo již více než 25 let a pomocí stále dokonalejších sledovacích zařízení sleduje jejich pohyb a chování při potápění během potravních migrací, kdy se vydávají do severní části Tichého oceánu až na osm měsíců.

„Nyní jsme konečně schopni říci, že během těchto ponorů určitě spí, a také jsme zjistili, že ve srovnání s jinými savci celkově nespí příliš dlouho,“ dodal Costa.

Ponořený je v bezpečí

Vědci se domnívají, že spánek při potápění umožňuje rypoušům vyhnout se predátorům. Nejzranitelnější vůči žralokům či kosatkám jsou na hladině oceánu, takže tam tráví jen několik minut, aby se mezi ponory nadechli.

V nejnovější studii vědci vybavili třináct mladých rypouších samic neoprenovou čepicí, která na jejich hlavě upevnila senzory, jež spolehlivě zaznamenávaly mozkové vlny. Ke sledování pohybu savců výzkumníci použili také časové záznamníky, akcelerometry a další přístroje.

Záznamy pořízené rypouši během více než stovky ponorů ukázaly, že tito mořští savci při klesání přešli do hlubokého spánku, přičemž se dál kontrolovaně potápěli hlouběji a hlouběji, a poté do spánkové fáze REM, v níž přicházejí sny, a rypouši se při ní otočí hlavou a snášejí se ve „spánkové spirále“.

V hloubkách, ve kterých k tomu dochází, mají rypouši obvykle negativní vztlak a pokračují v pasivním pádu v jakési vývrtce, podobně jako padající list. V mělčích vodách nad kontinentálním šelfem rypouši někdy spí a odpočívají na mořském dně.

Tým nyní plánuje použít podobné metody ke studiu mozkové aktivity u dalších druhů, jako jsou tuleni či lachtani, ale také u potápěčů, kteří se potápějí bez přístrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...