Rypoši mohou mít potomky po celý život. Vědci toho chtějí využít pro léčbu lidské neplodnosti

Lepšímu pochopení lidské plodnosti by mohl pomoci málo pravděpodobný tvor. Drobný východoafrický hlodavec rypoš lysý totiž podle nové studie představuje mezi savci výjimku – za celý život nikdy nepřestane být plodným.

Rypoš lysý je z lidského pohledu jedním z nejbizarnějších savců. A nemůže za to jen jeho vzhled. Má i spoustu úžasných vlastností, například necítí bolest, dožívá se pozoruhodně vysokého věku, žije v koloniích jako hmyz – a dokonce se částečně chová jako rostlina. Teď vědci prozkoumali další záhadu, která je s nimi spojená: nikdy během jejich dlouhého života se jim nesnižuje plodnost.

Věčná plodnost je snem spousty lidí – a nový výzkum rypošů by jim možná mohl pomoci. Zatímco lidé a jiní savci se s přibývajícím věkem stávají méně plodnými, rypoši se mohou rozmnožovat po celou dobu svého pozoruhodně dlouhého života. Nová studie, která vyšla v časopise Nature Communications, totiž vysvětluje, jakým trikem to blízký příbuzný potkanů dělá. Věří, že mechanismus by mohl vést k novým léčebným postupům, jež by byly účinné i u lidí.

„Rypoši jsou ti nejpodivnější savci,“ řekl hlavní autor studie Miguel Brieño-Enríquez z Pittsburghské univerzity. „Jsou to nejdéle žijící hlodavci, téměř nikdy neonemocní rakovinou, necítí bolest jako ostatní savci, žijí v podzemních koloniích a jediný, kdo v kolonii může mít potomky, je královna. Ale pro mě je nejúžasnější, že nikdy nepřestanou mít děti – s věkem u nich nedochází k poklesu plodnosti. Chceme pochopit, jak tohle dělají,“ dodal.

Zásoba vajíček, která nikdy nekončí

U většiny savců, včetně lidí a myší, se samice rodí s konečným počtem vaječných buněk, které vznikají ve vaječnících procesem zvaným oogeneze. Některá vajíčka se uvolní během ovulace, ale většina jednoduše odumře. Protože se tato omezená zásoba vaječných buněk časem vyčerpá, plodnost logicky musí s věkem klesat.

Ne tak u rypošů. Jejich královny tráví rozmnožováním celý svůj život, připomínají tím třeba „vládkyně“ společenského hmyzu, například včel nebo mravenců. A mohou se rozmnožovat až do vysokého věku, což naznačuje, že tito hlodavci mají speciální procesy, které jim umožňují uchovat si vaječníkové rezervy a zabránit tak poklesu plodnosti.

„Existují tři možnosti, jak to dělají: Buď se rodí s velkým množstvím vaječných buněk, nebo jich tolik neumírá, anebo pokračují v tvorbě dalších vaječných buněk i po narození,“ předpokládá Brieño-Enríquez. „Moje oblíbená hypotéza je, že používají kombinaci všech tří možností.“ A jeho výzkum potvrzuje, že je na správné stopě.

Cesta k věčné plodnosti

Našel totiž důkazy pro všechny tři tyto procesy. Biologové na to přišli díky tomu, že porovnávali vaječníky samic rypošů a myší v různých stadiích vývoje. Oba druhy jsou sice podobně velké, ale myši žijí maximálně čtyři roky a v devíti měsících se u nich začíná projevovat pokles plodnosti, zatímco rypoši mají předpokládanou délku života víc než třicet let – a pokles plodnosti se nedostavuje.

Tato analýza ukázala, že samice rypošů mají ve srovnání s myšmi mimořádně velké množství vaječných buněk a současně je míra jejich odumírání nižší než u myší. Například ve věku osmi dnů má samice v průměru 1,5 milionu vaječných buněk, což je asi 95krát více než u myší stejného věku.

Fascinující pro autory bylo, že našli i důkazy toho, že k produkci vajíček dochází po celý život – prokazatelně ve věku nejméně deseti let, kde ještě nezjistili jedinou stopu toho, že by se tento proces začal byť jen zpomalovat. Podle vědců je to mimořádné zjištění, které přepisuje desítky let starý předpoklad, že se samice savců rodí s daným počtem vajíček, jejichž počet se už nemůže zvýšit.

Rypoši žijí v koloniích o několika desítkách až stovkách tvorů. Podobně jako včely nebo mravenci si členové kolonie rozdělují úkoly, jako je zajišťování obrany, kopání tunelů, péče o mláďata nebo sběr potravy. Rozmnožovat se ale může pouze jediná dominantní samice v kolonii, která aktivně potlačuje rozmnožování ostatních samic, aby si udržela královské postavení.

Konstituční monarchie v podání hlodavců

„Na rozdíl od včel nebo mravenců se ale samice rypoše lysého královnou nerodí,“ vysvětluje Brieño-Enríquez. „Když královna zemře anebo ji z kolonie odstraníme, do té doby podřízené samice soutěží o její místo v hierarchii. Královnou se může stát každá samice, ale teprve když se této role ujme, aktivuje se u ní její reprodukční systém.“ Biologové si to ověřili, když zkoumali kolonie, z níž královny odstraňovali. Samice neschopné rozmnožování sice měly ve vaječnících předstupně vajíček, ale tyto buňky se začaly dělit až poté, co se staly královnami.

„Tohle je nesmírně důležité. Když zjistíme, jak to dělají, mohli bychom na základě této znalosti vyvinout nové cíle pro léky nebo techniky, které by pomohly lidskému zdraví,“ připomíná Brieño-Enríquez. „I když se lidé dožívají ještě vyššího věku než rypoši, menopauza u nich nastává stále ve stejném věku. Doufáme, že to, co se naučíme od těchto tvorů, využijeme k ochraně funkce lidských vaječníků v pozdějším věku a tak i k prodloužení plodnosti.“

„Vaječníky jsou ale mnohem víc než jenom továrna na děti,“ dodává. „Zdraví vaječníků ovlivňuje riziko rakoviny, zdraví srdce, a dokonce i délku života. Lepší pochopení vaječníků by nám mohlo pomoci najít způsoby, jak zlepšit celkové zdraví.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...