Rusko spustilo do Bajkalu podvodní dalekohled. Má hledat neutrina a poznat historii vesmíru

Vědci spustili o víkendu do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.

Teleskop s názvem Bajkal-GVD (zkratka pro Gigaton Volume Detector), jehož konstrukce začala v roce 2015, byl umístěn do hloubky v rozmezí 750 metrů až 1,3 kilometru ve vzdálenosti asi čtyři kilometry od břehu Bajkalského jezera. „Neutrinový teleskop o velikosti půl krychlového kilometru se nachází přímo pod námi,“ sdělil na místě podle agentury AFP Dmitrij Naumov z ruského institutu jaderného výzkumu. 

Neutrina jsou těžko detekovatelná a voda je pro jejich zaznamenání příhodným médiem. Jsou to částice s velmi malou hmotností, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla.

Svědkové o minulosti vesmíru

Úkolem teleskopu Bajkal-GVD bude zaznamenávat proudy neutrin, které se na Zemi dostávají z vesmíru, z rodících se nebo umírajících galaxií a z různých hvězdných objektů, napsala agentura TASS. Vědci se domnívají, že neutrina jsou schopna se v zásadě neměnné formě dostat na Zemi, a představují tak cenný zdroj informací o tom, co se dělo ve vesmíru před několika miliardami let, a také o objektech, z nichž částice vznikly.

„Můžeme očekávat, že objevy, které zde učiníme, a informace, které budou zpracovány, umožní vyřešit mnoho vědeckých úkolů. Zejména očekáváme, že naši kolegové přispějí k tomu, že všichni pochopíme, jak vesmír funguje, přečteme si historii vesmíru, například to, jak se rodily galaxie,“ řekl ministr vědy a vysokého školství Valerij Falkov.

Teleskop v jezeře Bajkal je svého druhu největší na severní polokouli a bude konkurencí zařízení Ice Cube, obří neutrinové observatoři na Antarktidě. Maxim Libanov, ředitel Ústavu pro jaderný výzkum Ruské akademie věd, novinářům řekl, že projekt stál asi 2,5 miliardy rublů. Plánuje se i jeho další rozvoj a doplnění. Do roku 2030, pokud nebudou na světě postaveny nové velké teleskopy, se Bajkal-GVD stane největším na Zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...