Rusko přiznalo, že Bajkonur bude opravovat nejméně čtvrt roku

Ruská kosmická agentura Roskosmos počítá s opravou klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak, aby byla připravena k prvnímu startu na konci zimy. Uvedla to ruská média s odvoláním na náměstka ředitele agentury Dmitrije Baranova.

Startovací rampa č. 31 byla poškozena na konci listopadu při startu vesmírné lodi, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopravila dva ruské kosmonauty a jednoho amerického astronauta. Jakkoli sám start a let byly úspěšné, Roskosmos později přiznal, že následná kontrola odhalila škody na zařízení vyžadující naléhavé opravy – a to zejména servisní kabiny.

Tato startovací rampa na kosmodromu Bajkonur je v současné době jediným místem, odkud může Rusko posílat své pilotované kosmické lodě na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ruské úřady problém zpočátku bagatelizovaly, více na něj upozorňovala ukrajinská média. Analytik raketových startů Georgij Triškin tehdy uvedl, že ihned po ranním startu 27. listopadu „se zřítila servisní kabina“ a část konstrukcí spadla pod odpalovací rampu.

„Práce na obnovení kabiny a startovací rampy jsou v plném chodu,“ řekl v úterý Baranov. Na místo dorazily náhradní díly a více než stovka pracovníků dle něj už poškození opravuje. Harmonogram prací se přísně dodržuje, aby rampa byla připravena k prvnímu startu „na konci zimy příštího roku“, zdůraznil dle serveru RBK.

To znamená, že na dobu dalších nejméně tří měsíců Moskva přišla o možnost posílat vlastními silami do vesmíru lidské posádky. Země má sice i jiné kosmodromy na vlastním území a na pronajatém Bajkonuru jsou i další startovací místa, poškozená 31. rampa je ale jedinou vhodnou ke startu raket Sojuz s posádkou nebo nákladních raket Progress mířících k ISS.

Popularizátor kosmonautiky Vitalij Jegorov pro ukrajinská média shrnul dopady katastrofy takto: „Ve skutečnosti od tohoto dne Rusko ztratilo schopnost vysílat lidi do vesmíru – to se nestalo od roku 1961.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...