Rusko oznámilo, že začalo stavět vlastní kosmickou stanici

Rusko zahájilo budování vlastní orbitální stanice. Oznámil to šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který informoval, že první modul tohoto budoucího vesmírného komplexu by měl být připraven k vypuštění na oběžnou dráhu v roce 2025.

„Na prvním, základním modulu nové ruské orbitální služební stanice se už pracuje. Raketové kosmické korporaci Eněrgija (RKK Eněrgija) byl zadán úkol zajistit v roce 2025 jeho připravenost k vypuštění na určenou oběžnou dráhu,“ napsal Rogozin na svém účtu sociální sítě Telegram. Informaci přitom doplnil videem zachycujícím práci v korporaci Eněrgija na vědecko-energetickém modulu (NEM) budoucí stanice. Stejné video později sdílel i na Twitteru:

Agentura Interfax připomněla, že vedle informací o vlastní ruské vesmírné stanici se neustále opakují úvahy o odchodu Ruska z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). To souvisí se zhoršováním technického stavu ruské části komplexu. Náměstek generálního konstruktéra RKK Eněrgija Vladimir Solovjov loni v říjnu sdělil, že specialisté korporace předpokládají, že po roce 2025 začnou četné prvky na palubě ISS lavinovitě vypovídat službu.

Rusko chce vlastní stanici

Rogozin nato v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025. Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Tento týden v pondělí šéf Roskosmosu řekl, že Rusko neplánuje omezovat program experimentů na ISS před zprovozněním ruské orbitální stanice.

Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že podle předběžných propočtů může být na vybudování ruské vesmírné stanice do roku 2030 vyčleněno kolem pěti až šesti miliard dolarů (přibližně 107 až 129 miliard korun). Jiný „informovaný zdroj“ nicméně minulý týden tvrdil, že projekt ani financování této stanice ještě nejsou schválené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...