Rusko nabídlo svou zatím neexistující vesmírnou stanici partnerům z BRICS

Rusko chce do konce desetiletí opustit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a postavit si vlastní. Přestože zatím nemá hotové plány na její stavbu, nabízí už svým politickým partnerům možnost využívat laboratoř na její palubě.

Rusko navrhlo vytvoření specializovaného modulu pro ruskou orbitální stanici (ROS), který by umožnil zemím BRICS provádět vědecký výzkum. V pondělí to podle agentury TASS oznámil generální ředitel ruské státní vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.

„Rád bych navrhl, aby naši partneři z BRICS zvážili možnost zapojit se do tohoto projektu a společným úsilím vytvořit plnohodnotný modul, který by umožnil zemím BRICS v rámci projektu ROS využít možnosti, kterou nabízí nízká oběžná dráha (stanice) v blízkosti Země, k realizaci svých národních kosmických programů,“ uvedl Borisov.

Dodal, že ROS bude dalším krokem ve vývoji pilotovaných kosmických lodí.

  • BRICS je zkratkovité (akronymní) označení hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky.

Borisov již dříve uvedl, že Rusko nabídlo africkým zemím možnost podílet se na projektu ROS a vytvoření národních modulů. Později dodal, že Rusko je otevřeno spolupráci v rámci nové stanice nejen s africkými státy, ale i s dalšími zeměmi.

Odchod Rusů z ISS

V dubnu 2021 představitelé Roskosmosu oznámili, že po roce 2024 možná opustí program Mezinárodní vesmírné stanice, protože se obávají o stav jejích stárnoucích modulů. V červenci 2022 Roskosmos oznámil, že Rusko vystoupí z programu ISS po roce 2024.

Nová vesmírná stanice, zatím s pracovním názvem Ruská orbitální vesmírná stanice, by měla být vypuštěná do kosmu v druhé polovině dvacátých let, nejčastěji se hovoří o roce 2027. Provozovat by ji měl výhradně Roskosmos.

Stanice má být umístěná ve výšce 400 kilometrů nad Zemí, což jí umožní sledovat celý povrch Země, zejména oblast Arktidy, která je pro Rusko strategicky důležitá. Tato dráha umožní stanici plnit dvě důležité funkce: vysokofrekvenční pozorování Ruska z vesmíru a snadnější přístup ke stanici ve srovnání s ISS, což má umožnit provádět více lékařských a fyziologických experimentů, než je v současnosti možné na ruské části ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...