Rudé zatmění Měsíce ponořilo Česko v noci na pondělí do karmínové tmy

V pondělí ráno, přesně v 5:41, se Měsíc ponořil přibližně na hodinu celým svým diskem do zemského stínu. Podmínky pro pozorování jsou ideální jen v některých částech republiky, díky živému přenosu z Hvězdárny a planetária Brno však lze zatmění sledovat odkudkoliv. Jde o poslední úplné zatmění v tomto desetiletí. To další nastane až v roce 2025.

„Podmínky jsou opravdu vynikající, máme štěstí. I přesto, že v podstatě celý minulý týden bylo zataženo, tak teď, v pondělí ráno, je úplně jasno,“ informoval v 6:35 z Hvězdárny Ondřejov redaktor ČT Martin Tyburec.

Úplné zatmění Měsíce v pondělí trvalo hodinu a dvě minuty – podle astronomů z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu nabídlo velmi zajímavou podívanou. Měsíc totiž při tomto úplném zatmění z oblohy nemizí, ale dopadá na něj jen červená část spektra slunečního světla. Měsíc tak „chytá“ zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou, nebo dokonce nahnědlou barvu.

„Pozoruhodné může být zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech,“ předvídali čeští astronomové.

Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu. Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění (například v roce 2001, 2007 nebo v červenci 2018).

Web Astro.cz doporučuje, aby se fotografové pokusili Měsíc v této fázi zachytit s nejrůznějšími pozemskými objekty – třeba s historickými stavbami, horami nebo stromy. Kolem osmé hodiny pak Měsíc zapadne.

Jak fotit?

Chladný vzduch by měl pomoci tomu, aby obloha byla jasná a čistá – to bude platit především na horách. „Malá výška Měsíce nad obzorem umožní našeho barevně zatmělého souputníka zachytit s různými přírodními monumenty či architektonickými památkami. Fotografové se pak mohou o své úlovky podělit s ostatními v galerii na serveru České astronomické společnosti,“ doporučuje fotograf Petr Horálek na serveru Astro.cz.

Na dlouhou dobu to bude poslední úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka. Další výrazné sice nastane už letos – v noci z úterý na středu 17. července – ale to bude jen částečné. Na úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území si však budeme muset počkat více než šest a půl roku – nastane totiž až 7. září 2025.

Není zatmění jako zatmění

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu naší oběžnice zemským stínem. Teoreticky by k tomuto úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce, ve skutečnosti ale ročně nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění.

Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5 stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než 1,5 stupně, můžeme vidět takzvané polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem zemské atmosféry. Toto polostínové zatmění je pouhýma očima patrné jenom v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Mnohem výraznější je ale zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více než půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jak daleko je zrovna od Země a jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...