Rudá hvězda Betelgeuse se chová podivně, je možné, že se brzy změní v supernovu

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

V polovině prosince popsal vývoj této nepříliš vzdálené hvězdy profesor Ed Guinan z filadelfské Villanova University. Podle jeho výzkumu je nyní hvězda asi 2,5krát slabší než normálně – proces stmívání u ní začal sílit od října.

Betelgeuse přitom bývala v minulosti druhou nejjasnější hvězdou na obloze – v současné době se propadla až na 23. místo. Díky tomu, jak je výrazná, ji vědci dobře znají, detailně její chování pozorují od osmdesátých let dvacátého století. Během této doby se zatím nikdy její zářivost nesnížila tak dramaticky – podle vědců to může znamenat jediné: s hvězdou se děje něco výjimečného.

Kde najít Betelgeuse
Zdroj: Wikimedia Commons

Příčina podle profesora Guinana leží hluboko uvnitř hvězdy, ale tak hluboko zatím naše věda nedokáže dosáhnout. Astronomové tedy nejsou schopni říci se stoprocentní spolehlivostí, co se s Betelgeuse děje a jak budou změny pokračovat, nebo v co vyústí.

Předehra k supernově

Hvězda Betelgeuse se nachází v souhvězdí Oriona, legendárního lovce. Její jméno pochází, stejně jako u řady jiných hvězd, z arabštiny – znamená „ruka obrova“. Jedná se o Zemi nejbližší hvězdu typu červený superobr, je od nás vzdálená „pouhých“ asi 600–640 světelných let.

Jde o gigantické těleso asi tisíckrát větší než naše Slunce – některé zdroje uvádí, že pokud by byla umístěna do středu naší sluneční soustavy, vnější okraj by zasahoval téměř až k oběžné dráze Jupitera.

Podle Guinana je tato hvězda velmi pravděpodobným kandidátem na supernovu – je stará necelých devět milionů let, přitom hvězdy jejího typu obvykle nebývají starší než 10 milionů roků. Přestože se její existence blíží ke konci, i přes to, jak dramatické změny na ní probíhají, nejspíš k proměně na supernovu nedojede během našich životů. Guinan si myslí, že by se to mohlo stát za přibližně 200–300 tisíc let.

Podivná hvězda

Betelgeuse se chová podivně dlouhodobě, slábne a naopak zjasňuje se pravidelně – a také se mění její velikost. V průběhu 16 let ukázala měření, že se její poloměr postupně zmenšoval z 5,6 astronomických jednotek na 4,8 astronomických jednotek.

Srovnání velikostí planet a hvězd
Zdroj: ESA

Kromě možnosti s přeměnou na supernovu pracují vědci také s jinou hypotézou: hvězda by mohla v důsledku své rotace ukazovat jinou část svého povrchu, která je velice nepravidelná.

V polovině ledna by se mělo slábnutí Betelgeuse zastavit – tedy alespoň podle matematických modelů, se kterými astronomové pracují. „Myslím, že se vrátí zpět k větší zářivosti, ale je vážně zábava sledovat, jak se mění,“ uvedl Guinan pro stanici CNN. „Ale pokud bude pokračovat ve slábnutí, tak jsou naše předpovědi mimo,“ dodal.

Světlo až na Zemi

Pokud by došlo k přeměně na supernovu, tedy k explozi hvězdy, viděla by Země pozoruhodnou světelnou show. Betelgeuse se totiž nachází tak blízko a je tak velká a jasná, že by podle modelů tato supernova byla vidět po dobu tří měsíců i během dne – měla by zářivě modrou barvu a slábla by pak ještě asi rok.

Tato exploze by podle astronomů sice byla působivá, ale pro život na Zemi by žádné riziko nepředstavovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...