Rolls-Royce se chlubí konceptem jaderného pohonu. Má dostat lidi na Mars

Lidstvo v následujících dekádách plánuje cesty na Měsíc a Mars, ambice ale omezují stávající metody pohonu raket. Ten chemický je pro cesty do hlubšího vesmíru nepraktický. Nyní přišla s informací o vývoji prototypu možného náhradníka společnost Rolls-Royce.

Společnost Rolls-Royce je sice spojována nejčastěji s luxusními automobily, ve skutečnosti jde ale především o výrobce motorů. Nyní oznámila, že začne vyrábět i miniaturní jaderné reaktory, které by se daly použít pro pohon kosmických lodí při cestách do hlubšího vesmíru. Například na mise na Mars.

Podle vyjádření společnosti byl měl tento reaktor využívat uran. To je výhodné, protože je ho dostatek a je poměrně levný. Princip bude podobný jako u normální jaderné elektrárny. Při jaderném štěpení dochází k bombardování atomu neutronem. Tento atom se pak rozštěpí, čímž se uvolní energie, která se pak využije k pohonu rakety.

Lidstvo už tuto technologii v dostatečně zmenšené velikosti dávno má – využívá se pro pohon vojenských ponorek. 

Hlavní výhoda takové metody spočívá v tom, že nevyžaduje ani zdaleka tolik paliva jako současné rakety s chemickým pohonem, což znamená, že celý systém bude lehčí, a tedy levnější. Při vývoji se ale ještě může vyskytnout řada komplikací. Například správné stínění reaktoru může celkovou hmotnost výrazně navýšit

Zatím jen prototyp

Na stránkách společnosti vysvětluje šéf inovací Jake Thompson, že tento reaktor je zatím pouze ve „fázi konceptu, návrhu, vývoje a testování“. Teď tedy vznikne základní prototyp, a teprve pokud se ukáže jako funkční, bude se pokračovat v jeho vylepšování. 

Společnost Rolls-Royce Holdings oznámila, že chce vyvinout vlastní technologii jaderného reaktoru už roku 2021 a rychle pro tento záměr získala finanční zdroje jak z vládních, tak i soukromých peněz.

Firma uvádí, že reaktor by mohl sloužit jako nová forma pohonu i jako zdroj energie pro základny na Měsíci nebo Marsu, a tvrdí, že do roku 2029 bude mít jaderný reaktor připravený k vyslání na Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...