Rok 2020 bude patřit mezi nejteplejší od začátku měření

Letošní rok bude zřejmě jedním ze tří nejteplejších od počátku měření v polovině 19. století. Vyplývá to z předběžné analýzy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace. V Evropě je dokonce průměr letos naměřených teplot nejvyšší v záznamech.

Dosud nejteplejším rokem ve statistikách je rok 2016, kdy vědci naměřili ve srovnání s předprůmyslovým obdobím v průměru o 1,2 stupně více. Letošní rok je zatím na druhém místě, následovaný rokem loňským.

Rozdíl je nicméně tak malý, že bude o konečném pořadí jasno až po vyhodnocení všech dat. Už nyní je jasné, že roky 2015 až 2020 budou šesti nejteplejšími od počátku měření v roce 1850.

Aktuální předběžná zpráva WMO se vztahuje k teplotám od ledna do října. V průměru byla v tomto období teplota o 1,11 až 1,23 stupně vyšší než průměrná teplota v prvních deseti měsících let 1850 až 1900, k nimž se statistiky vztahují. Vysoké teploty přitom vědci naměřili navzdory tomu, že se v září vytvořil meteorologický jev La Niňa, který by měl za běžných okolností přinést ochlazení.

Sibiř se mění před očima

Zvlášť dramatické jsou výsledky měření na Sibiři severně od polárního kruhu. Teplota v prvních deseti měsících letošního roku zde byla v průměru o pět stupňů vyšší než v letech 1981 až 2010.

Kromě Evropy byl podle WMO letošek výrazně teplý také na jihozápadě USA, na západě Jižní Ameriky a v částech Střední Ameriky. Chladněji, než jaký je dlouhodobý průměr, bylo naproti tomu v Kanadě, částech Brazílie, v severní Indii a jihovýchodní části Austrálie.

Hladina světových oceánů podle WMO roste od počátku měření v roce 1993, a to v průměru o 3,3 milimetru ročně. Lehký pokles v letošním roce, stejně jako v roce 2011, lze spojit s jevem La Niňa, podle WMO ale na dlouhodobém trendu nic nemění. Fenomén La Niňa způsobuje, že více prší v tropických oblastech, které odvodňují velké řeky, než nad mořem. Hladina světových oceánů tak přechodně klesá.

Jedním z důvodů narůstající hladiny světových oceánů jsou tající ledovce u severního a jižní pólu. Podle WMO Grónsko přišlo od září 2019 do srpna 2020 asi o 152 gigatun ledu. „Arktida zažívá s rostoucími světovými teplotami drastické změny. Od poloviny 80. let tam stoupá teplota nejméně dvakrát rychleji, než je světový průměr,“ uvedla organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...