Riziko rakoviny způsobené pesticidy je někdy srovnatelné s kouřením, tvrdí studie

Moderní zemědělství se bez pesticidů obejde jen těžko. Jsou nutné pro dostatečně velké výnosy, které lidstvo potřebuje pro své nasycení – respektive ještě nikdo nepřišel s konkurenceschopným řešením. Tyto chemikálie ale mohou mít také negativní dopady na rostliny i živočichy, a tedy i lidi, kteří jsou jim vystaveni.

Vědci z USA popsali souvislost mezi používáním pesticidů a rizikem vzniku rakoviny v celonárodní populační studii. Snažili se míru této hrozby srovnat s jiným dobře známým a současně významným rizikem, jež může vést ke vzniku rakoviny – kouřením. Popsali to v odborném časopise Frontiers in Cancer Control and Society.

„Je obtížné vysvětlit rozsah problému bez uvedení jakýchkoliv souvislostí, proto jsme do studie zahrnuli údaje o kouření. Překvapilo nás, že odhady se pohybují v podobných mezích,“ uvedl hlavní autor studie Isain Zapata.

„V naší studii jsme zjistili, že u některých druhů rakoviny je vliv používání zemědělských pesticidů srovnatelný s vlivem kouření,“ doplnil Zapata. „I člověk, který není zemědělcem, ale žije v komunitě s intenzivní zemědělskou výrobou, je vystaven mnoha pesticidům používaným v okolí. Stávají se součástí jeho životního prostředí,“ popsal Zapata.

U některých typů nádorového bujení ve výše popsaném prostředí je podle vědců vliv pesticidů na výskyt rakoviny dokonce vyšší než dopad kouření. Nejsilnější souvislost byla u lymfomu jiného než Hopkinsova typu, leukémie a rakoviny močového měchýře. U všech těchto typů rakoviny byl vliv vystavení pesticidům na vznik nádorů výraznější.

„Uvádíme sice seznam hlavních původců některých konkrétních druhů rakoviny, ale současně zdůrazňujeme, že záleží na kombinaci všech pesticidů, a ne pouze na jednom,“ klade Zapata důraz na to nejdůležitější v jeho práci.

Koktejly pesticidů

Je to tím, že pesticidy se nepoužívají individuálně, ale v jakýchsi „koktejlech“, tedy se jich využije vždy více, vždy proti různým druhům biologických hrozeb. O některých pesticidech se sice mluví jako o hrozbě častěji než o jiných, nicméně vliv mohou mít všechny – a hlavně jejich kombinace.

Vědci proto do svého výzkumu zahrnuli 69 pesticidů, pro které jsou k dispozici dostatečné údaje. „V reálném světě zkrátka není pravděpodobné, že by lidé byli vystaveni působení jediného pesticidu, ale spíše koktejlu pesticidů v rámci svého regionu,“ řekl Zapata.

Pohled na širší souvislosti

Vědci uvedli, že jejich studie sice rozšiřuje poznatky o používání pesticidů v USA, ale rizikové faktory rakoviny jsou komplikované a hodnocení celkového obrazu nemusí odrážet individuální výsledky. Silný vliv má například geografická poloha. V regionech, kde se pěstuje více plodin, jako je například Středozápad, který je známý produkcí kukuřice, byly souvislosti mezi pesticidy a výskytem rakoviny výraznější.

„Pokaždé, když si jdu do supermarketu koupit jídlo, vzpomenu si na zemědělce, který se podílel na jeho výrobě. Tito lidé se často vystavují riziku pro mé pohodlí – a já si pak daného produktu víc vážím. Určitě to má vliv na to, jak se cítím, když se to zapomenuté rajče v lednici zkazí a já ho musím vyhodit do koše,“ dodal Zapata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...