Riziko rakoviny způsobené pesticidy je někdy srovnatelné s kouřením, tvrdí studie

Moderní zemědělství se bez pesticidů obejde jen těžko. Jsou nutné pro dostatečně velké výnosy, které lidstvo potřebuje pro své nasycení – respektive ještě nikdo nepřišel s konkurenceschopným řešením. Tyto chemikálie ale mohou mít také negativní dopady na rostliny i živočichy, a tedy i lidi, kteří jsou jim vystaveni.

Vědci z USA popsali souvislost mezi používáním pesticidů a rizikem vzniku rakoviny v celonárodní populační studii. Snažili se míru této hrozby srovnat s jiným dobře známým a současně významným rizikem, jež může vést ke vzniku rakoviny – kouřením. Popsali to v odborném časopise Frontiers in Cancer Control and Society.

„Je obtížné vysvětlit rozsah problému bez uvedení jakýchkoliv souvislostí, proto jsme do studie zahrnuli údaje o kouření. Překvapilo nás, že odhady se pohybují v podobných mezích,“ uvedl hlavní autor studie Isain Zapata.

„V naší studii jsme zjistili, že u některých druhů rakoviny je vliv používání zemědělských pesticidů srovnatelný s vlivem kouření,“ doplnil Zapata. „I člověk, který není zemědělcem, ale žije v komunitě s intenzivní zemědělskou výrobou, je vystaven mnoha pesticidům používaným v okolí. Stávají se součástí jeho životního prostředí,“ popsal Zapata.

U některých typů nádorového bujení ve výše popsaném prostředí je podle vědců vliv pesticidů na výskyt rakoviny dokonce vyšší než dopad kouření. Nejsilnější souvislost byla u lymfomu jiného než Hopkinsova typu, leukémie a rakoviny močového měchýře. U všech těchto typů rakoviny byl vliv vystavení pesticidům na vznik nádorů výraznější.

„Uvádíme sice seznam hlavních původců některých konkrétních druhů rakoviny, ale současně zdůrazňujeme, že záleží na kombinaci všech pesticidů, a ne pouze na jednom,“ klade Zapata důraz na to nejdůležitější v jeho práci.

Koktejly pesticidů

Je to tím, že pesticidy se nepoužívají individuálně, ale v jakýchsi „koktejlech“, tedy se jich využije vždy více, vždy proti různým druhům biologických hrozeb. O některých pesticidech se sice mluví jako o hrozbě častěji než o jiných, nicméně vliv mohou mít všechny – a hlavně jejich kombinace.

Vědci proto do svého výzkumu zahrnuli 69 pesticidů, pro které jsou k dispozici dostatečné údaje. „V reálném světě zkrátka není pravděpodobné, že by lidé byli vystaveni působení jediného pesticidu, ale spíše koktejlu pesticidů v rámci svého regionu,“ řekl Zapata.

Pohled na širší souvislosti

Vědci uvedli, že jejich studie sice rozšiřuje poznatky o používání pesticidů v USA, ale rizikové faktory rakoviny jsou komplikované a hodnocení celkového obrazu nemusí odrážet individuální výsledky. Silný vliv má například geografická poloha. V regionech, kde se pěstuje více plodin, jako je například Středozápad, který je známý produkcí kukuřice, byly souvislosti mezi pesticidy a výskytem rakoviny výraznější.

„Pokaždé, když si jdu do supermarketu koupit jídlo, vzpomenu si na zemědělce, který se podílel na jeho výrobě. Tito lidé se často vystavují riziku pro mé pohodlí – a já si pak daného produktu víc vážím. Určitě to má vliv na to, jak se cítím, když se to zapomenuté rajče v lednici zkazí a já ho musím vyhodit do koše,“ dodal Zapata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...