Světová zdravotnická organizace by měla brzy oznámit, že jedno z nejrozšířenějších umělých sladidel může způsobovat rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dva zdroje, které jsou s věcí detailně obeznámené.
Aspartam se používá masivně v potravinářském průmyslu – od limonád přes žvýkačky a mléčné výrobky až po cereálie. V polovině července bude aspartam podle zdrojů agentury Reuters poprvé zařazen na seznam „látek, které jsou pro člověka pravděpodobně karcinogenní“. Tento seznam spadá pod Mezinárodní agenturu pro výzkum rakoviny (IARC), jež je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO).
Posudek IARC má na základě všech zveřejněných důkazů posoudit, zda určitá látka představuje potenciální nebezpečí, či nikoli. Závěry IARC neříkají, jaké množství výrobku nebo látky může člověk bezpečně zkonzumovat. K tomu se vyjadřuje jiný expertní výbor WHO, který se zaměřuje na potravinářské přídatné látky (JECFA). Klíčové jsou také výroky národních regulačních orgánů.
- Existuje rozšířený hoax, který tvrdí, že aspartam byl původně vyvinutý jako bojová látka pro americkou armádu. Pro toto tvrzení neexistuje žádný důkaz.
- Ve skutečnosti byl aspartam objeven v roce 1965 náhodou při hledání léku na žaludeční vředy.
Podobná rozhodnutí Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny ohledně jiných látek vyvolala v minulosti mezi spotřebiteli obavy z jejich používání, vedla k soudním sporům a tlačila na výrobce, aby přepracovali svoje receptury, nebo dokonce přešli na jiné alternativy.
JECFA vydá své vlastní doporučení pro používání aspartamu také ještě v červenci. Jeho zasedání začalo koncem června a své závěry má oznámit ve stejný den, kdy IARC zveřejní své rozhodnutí, tedy 14. července.
Od roku 1981 JECFA uvádí, že aspartam je bezpečný pro konzumaci v rámci přijatých denních limitů. Například dospělý člověk vážící 60 kilogramů by musel denně vypít 12 až 36 plechovek dietní limonády – v závislosti na množství aspartamu v nápoji – aby to mělo nějaký negativní dopad na jeho zdraví. S tímto názorem se ztotožňují i národní regulační orgány většiny zemí světa, včetně Spojených států a Evropy.
Mluvčí IARC uvedl, že závěry obou výborů jsou až do července důvěrné, ale dodal, že se „doplňují“, přičemž závěr IARC představuje „první zásadní krok k pochopení karcinogenity“.
Podle dopisů amerických a japonských regulačních orgánů, které viděla agentura Reuters, se ale průmysl a regulační orgány obávají, že konání obou procesů ve stejnou dobu by mohlo být matoucí. „Žádáme oba orgány, aby koordinovaly své úsilí při přezkoumávání aspartamu a předešly tak jakýmkoli nejasnostem a obavám veřejnosti,“ napsala Nozomi Tomita z japonského ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí náměstkyni generálního ředitele WHO Zsuzsanně Jakabové.
Miliardové rozhodnutí
Rozhodnutí IARC mívají obrovský dopad na celý svět. Například roku 2015 její výbor dospěl k závěru, že glyfosát je „pravděpodobně karcinogenní“. Důsledky tohoto rozhodnutí mají na firmy, které s touto látkou obchodují, a tedy i miliony jejich zaměstnanců po celém světě, zásadní konsekvence i nyní – a to přesto, že jiné orgány, jako například Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), toto hodnocení zpochybnily.
Německá společnost Bayer v roce 2021 prohrála už třetí odvolání proti verdiktům amerických soudů, které přiznaly odškodnění zákazníkům, kteří ji obvinili, že onemocněli rakovinou právě v důsledku používání jejích přípravků na hubení plevele na bázi glyfosátu.
Rozhodnutí IARC také čelila kritice za to, že vyvolávají zbytečný poplach kvůli látkám nebo situacím, kterým se lze jen těžko vyhnout. Mezi její nejkontroverznější rozhodnutí patřilo zařazení práce přes noc a konzumace červeného masa do skupiny „pravděpodobně způsobující rakovinu“. Používání mobilních telefonů podle ní zase patří do skupiny „pravděpodobně způsobující rakovinu“ – tedy do stejné, kam zřejmě zamíří i aspartam.
Co je aspartam?
Aspartam je umělé sladidlo asi dvěstěkrát sladší než sacharóza, které navíc nemá žádné další vedlejší pachuti. Prodává se pod různými obchodními značkami, například NutraSweet, Canderel, Equal, Fansweet nebo Irbis. Na potravinách se označuje jako E951.
Využívá se v tisícovkách potravin; jako náhražka cukru k běžnému slazení, k výrobě sypkých nápojů, čajů, žvýkaček, jogurtů, dezertů, pudinků, snídaňových cereálií, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce, vitamínových doplňků. Většinou se nepoužívá v pokrmech, které je nutné zahřívat, tepelně upravovat, protože se ohříváním rozkládá.
Že by mohl být nějakým způsobem nebezpečný, se spekuluje už od sedmdesátých let dvacátého století, Tedy v podstatě od okamžiku, kdy byl objevený. Přisuzovala se mu například možnost způsobit rakovinu mozku, ale vědecké důkazy jsou velmi rozporuplné, byť se tomuto tématu věnovaly stovky studií.
