Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.

Evropané jí říkají Modrá řeka, v Tibetu je to Dřičhu, v Číně se pro ni používá jméno Čchang-ťiang neboli Dlouhá řeka. Vzhledem ale Jang-c’-ťiang celá desetiletí připomínala spíš kanál. Voda v ní měla žluto-hnědou barvu, průmysl a těžba v městech podél řeky zabíjely vše živé. A v čistějších místech dál od metropolí místní masivně lovili ryby.

Tohle trvalo přes sedmdesát let, teprve před několika roky se Čína rozhodla s tím něco dělat. Kromě přísnějších pravidel pro průmysl a omezení emisí z továren zavedla v roce 2021 také desetiletý zákaz rybolovu na řece Jang-c'-ťiang. V půlce tohoto zákazu představila Čínská akademie věd výsledky toho, jak dobře plán zabral.

Pokles se zastavil

Už teď se dá podle zprávy vydané čínskými experty říct, že část plánu už vyšla. Zákaz rybolovu zastavil úbytek ryb v řece. Ale vypadá to, že se začíná naplňovat i jeho druhá část: zdá se, že u některých druhů a v některých oblastech této třetí nejdelší řeky světa už dokonce začíná docházet k oživení.

Popsali to v odborném časopisu Science. Zajímala je spousta faktorů, které jsou spojené s rybami v řece. Srovnávali údaje před zákazem a po něm. Zkoumali takové parametry, jako je druhová bohatost ryb, početnost, rovnoměrnost a diverzita. A sledovali i stresové faktory, které počty ryb negativně ovlivňují: kvalitu vody, hydrologii, změny klimatu, využívání půdy, rozvoj pobřeží či lodní dopravu.

Výsledky ukázaly, že u klíčových ukazatelů došlo ke zlepšení: týká se to nejen celkové biomasy zvířat, ale také se v řece objevuje větší pestrost života a lépe se daří i ohroženým druhům. Nejvíc to bylo vidět u větších ryb, které bývaly nejvíc lovené.

Vítězové

Například velká ryba jazykovec nejenže zaznamenala nárust populace, ale dokonce se po desítkách let začala zase šířit směrem proti proudu. U dalších ryb to zatím tak skvělé není, ale i ony začínají vykazovat docela slibné náznaky zotavení. To se týká například až dvouapůlmetrového jesetera jihočínského, kapru podobné rezatky čínské a několika dalších druhů.

Bohužel ani přísná opatření ale doposud nestačila na záchranu jesetera čínského, který je stále na hraně vymření.

Jasně viditelný je úspěch u jediného sladkovodního savce, který v řece žije – tím je sviňucha, tedy drobný kytovec podobný delfínovi. Její populace se zvětšila za dobu zkoumání o třetinu.

Úspěch není zaručen

Úplný zákaz rybolovu v řece Jang-c'-ťiang sice účinně zastavil sedmdesát let trvající úbytek biologické rozmanitosti, ale podle autorů studie není ještě ani zdaleka vyhráno.

„Krátkodobé monitorovací údaje jsou sice slibné, dlouhodobá udržitelnost tohoto oživení ale vyžaduje další ověření,“ uvádějí. V budoucnu by se chtěli zaměřit na systematické řešení více stresových faktorů a podporu další koordinace mezi ekologickou ochranou a udržitelným rozvojem řeky, která dává živobytí, vodu a energii stovkám milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...