Reinfekce „neviditelným“ omikronem jsou výjimečné. Očkovaných se prakticky netýkají, ukazují data z Dánska

Podle zjištění dánských vědců je ve vzácných případech možné nakazit se krátce po sobě dvěma různými podtypy varianty koronaviru omikron. Nákaza subvariantou BA.2 je možná krátce po infekci původní variantou omikronu označovanou jako BA.1, uvedla studie dánského sérologického institutu SSI, je to ale zcela výjimečné.

Vědci podílející se na studii objevili 47 případů, kdy se ten samý člověk v rozmezí dvaceti až šedesáti dnů nakazil nejdříve koronavirem BA.1 a pak BA.2. Většina z nich měla jen mírné příznaky onemocnění, léčit v nemocnici se nemusel dokonce nikdo z nich. 

Detailní analýza prozradila, že 42 osob (89 procent) nebylo očkováno, tři (6 procent) bylo očkováno dvakrát, zatímco dva (4 procenta) byli očkováni pouze jednou. U osob s posilovací třetí dávkou se nevyskytla reinfekce ani jednou. Přitom v Dánsku už má vakcínu proti covidu drtivá většina populace – 81 procent je očkováno alespoň dvakrát, posilovací očkování má už 62 procent populace.

Variantě omikronu BA.2 se také říká „neviditelná“, protože se hůře odhaluje některými druhy PCR testů. Omikrony BA.1 a BA.2 se od sebe liší asi čtyřicítkou mutací. Tento rozdíl je poměrně významný, nebyl ani mezi některými jednotlivými variantami. V Dánsku tvoří BA.2 více než 88 procent případů, ve Spojeném království, Jihoafrické republice a Norsku začalo procento případů také přibývat. 

WHO uklidňuje

Epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria van Kerkhoveová v úterý zopakovala, že neexistují důkazy, že by nákaza subvariantou BA.2 měla závažnější průběh než infekce BA.1. „Nesledujeme rozdíl v závažnosti průběhu BA.1 ve srovnání s BA.2,“ řekla podle agentury AFP. Uvedla také, že BA.2 by měla být nadále klasifikována jako „varianta vzbuzující obavy“ a že by stále měla být označována jako omikron.

Některé studie na zvířecích modelech v uplynulých týdnech vzbudily obavy, protože naznačovaly, že BA.2 u nich vážnější průběh má. Tyto nové výsledky naznačjí, že u lidí to nemusí být pravda, nicméně na přesnější výsledky bude ještě zapotřebí počkat.

WHO uvedla, že bude nadále pečlivě sledovat linii BA.2 jako součást varianty omikron a žádá všechny země, aby byly i nadále ostražité, sledovaly a hlásily sekvence a prováděly nezávislé a srovnávací analýzy různých sublinií omikronu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...