Rašeliniště v Kongu ohrožuje zemědělství i plán na těžbu ropy

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

„Tato rašelina je pro životní prostředí zásadní. Je zde uloženo velmi velké množství uhlíku, přibližně třicet miliard tun. A pokud se uvolní do atmosféry, urychlí to globální změny,“ řekl Suspense Ifo, přední konžský odborník na rašeliniště. Nejnovější hrozbou pro tento ekosystém je předpokládaná těžba ložisek ropy, která se v jeho blízkosti nacházejí.

„Množství uhlíku lze svým rozsahem připodobnit emisím z fosilních paliv, které se vyprodukují v USA za asi dvacet let. Rašeliniště nejsou na mezinárodní úrovni dostatečně oceňována. Je potřeba, aby je mezinárodní společenství finančně podpořilo a zajistilo, že zůstanou chráněna,“ řekla Greta Dargieová, britská vědkyně z univerzity v Leedsu. Rašeliniště zadržují mnohem více uhlíku než rozsáhlé lesy, v nichž se nacházejí. Rašelina, která se vytvářela tisíce let, však může být zničena během několika týdnů, pokud se nechá vyschnout.

Přírodní bohatství se už parceluje

Hlavní hrozbou jsou tak pro ni nejen delší období sucha, která souvisejí se změnou klimatu, ale i lidská aktivita. Například neudržitelné zemědělství, které ovlivnil rostoucí počet obyvatel, představuje v regionu vážný problém.

Konžská vláda již začala plochu rozdělovat a hledat potenciální investory, ačkoli rozsah a význam ropných zásob v oblasti je nejistý. „Nemůžete po nás chtít, abychom svoje přírodní bohatství a zdroje drželi pod pokličkou. Pokud bude třeba, budeme je těžit, a to udržitelným způsobem a v souladu s pravidly ochrany životního prostředí. Pokud nám Západ nepomůže podpořit péči o zachování životního prostředí, budeme nuceni využívat své vlastní přírodní zdroje, protože peníze k životu prostě potřebujeme,“ uvedla konžská ministryně životního prostředí Arlette Soudanová-Nonaultová a odmítla obavy z korupce a špatného hospodaření vlády. 

Zájem o využívání zdrojů ukrytých pod rašeliništi se již objevil i na druhé straně řeky Kongo, v Konžské demokratické republice. Jeden z místních ministrů nedávno oznámil dražbu pozemků, které mají být využity pro těžbu ropy. Ve svých tweetech o aukci, která se má konat 28. a 29. července v hlavním městě Kinshase, označoval dokonce francouzskou ropnou společnost Total. Podle vědců se některé z vyčleněných lokalit překrývají s rašeliništi.

„Pokud tento plán nezastavíme, bude mít katastrofální následky. Je nutné, aby konžská vláda začala jednat o obnovitelných zdrojích energie,“ řekla Irene Wabiwaová Betoková z africké pobočky organizace Greenpeace.

Navzdory řadě mezinárodních dohod o nutnosti ochrany rašelinišť v povodí Konga v regionu roste frustrace a ministři jako Soudanová-Nonaultová obviňují Západ z pokrytectví.

„Bez Konžské pánve by zbytek světa nemohl dýchat. My Afričané poskytujeme službu celé planetě. Je logické, že i to má svou cenu,“ řekla konžská ministryně životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...