Ranní káva výrazně zlepšuje náladu, ukázal terénní výzkum

Lidé, kteří pravidelně konzumují kofein, mají po šálku kávy nebo jiného kofeinového nápoje obvykle lepší náladu. Tento účinek je přitom mnohem výraznější ráno než později během dne. Tento závěr vyplývá z nové studie vědců z Bielefeldské univerzity a Univerzity ve Warwicku, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Účastníci terénní studie uvedli, že ve dnech, kdy kávu po ránu pili, se cítili výrazně šťastnější a nadšenější ve srovnání s jinými dny ve stejnou hodinu, kdy kávu ještě neměli.

Vědci našli také souvislosti s negativními náladami, jako je smutek a rozrušení, i když tyto účinky byly méně výrazné – po vypití kávy se zkoumaní lidé cítili o něco méně smutní nebo rozrušení než v porovnatelných dnech bez kávy. Na rozdíl od posílení pozitivních emocí už ale tento účinek nezávisel na denní době.

Tento výzkum nebyl úplně velký – autoři zkoumali čtyři týdny 236 mladých dospělých lidí v Německu. Účastníci vyplňovali sedmkrát denně krátké dotazníky na svých mobilech, v nichž uváděli svou aktuální náladu a jestli v předchozích devadesáti minutách pili nápoj s kofeinem.

Studie se tedy zaměřila na konzumaci kofeinu v každodenním životě, nikoli jen v umělých laboratorních podmínkách, což je obecně nejčastější způsob výzkumu. Právě „terénní“ výsledky, které vědci viděli v reálném čase, jsou tím nejcennějším poznatkem výzkumu.

Na množství možná nezáleží

Vědci také zkoumali, jestli má káva na různé lidi odlišné účinky. Justin Hachenberger z univerzity v Bielefeldu, který se na studii podílel, uvedl: „Poněkud nás překvapilo, když jsme nezjistili žádné rozdíly mezi jedinci s různou úrovní konzumace kofeinu nebo s různým stupněm depresivních symptomů, úzkosti nebo problémů se spánkem. Souvislosti mezi příjmem kofeinu a pozitivními nebo negativními emocemi totiž byly ve všech skupinách poměrně konzistentní.“

Vědci očekávali, že lidé trpící větší úzkostí budou po konzumaci kofeinu pociťovat negativní změny nálady, jako je zvýšená nervozita. Hachenberger ale zdůrazňuje, že lidé, kteří na kofein reagují špatně, se mu mohou vyhýbat a že studie nezahrnovala nikoho, kdo kofein vůbec nekonzumuje.

Proč je káva tak účinná ve zlepšování nálady? Vědci vysvětlují účinek kofeinu jeho schopností blokovat adenosinové receptory, což podporuje bdělost a dodává více energie. „Kofein blokuje adenosinové receptory, což může zvýšit aktivitu dopaminu v klíčových oblastech mozku – tento účinek studie spojují se zlepšením nálady a větší bdělostí,“ říká Anu Realová z University of Warwick, která na výzkumu také spolupracovala.

„Kolem osmdesáti procent dospělých po celém světě konzumuje nápoje s kofeinem a užívání těchto stimulačních látek sahá daleko do historie lidstva,“ podotýká Sakari Lemola z univerzity v Bielefeldu, hlavní autor studie. „Kofein konzumují dokonce i divoká zvířata. Včely a čmeláci preferují nektar z rostlin, které obsahují kofein,“ upozorňuje.

Autoři studie ale varují, že kofein může vést k závislosti. Nadměrný příjem je spojen s různými zdravotními riziky a jeho konzumace v pozdějších hodinách dne může vést k problémům se spánkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...