Ranní kafe „k nakopnutí“ může být částečně jen placebo, ukázaly skeny mozku

Vědci v nové studii otestovali, jak funguje na „nakopnutí organismu“ pití kávy vůči příjmu kofeinu jinou cestou. Ukázalo se, že kofein má jen část účinků, které způsobuje popíjení kávy – aktivuje totiž oblasti mozku, které způsobují pocit větší bdělosti, ale ne ty zodpovědné například za koncentraci na cíl.

„Den začíná, až když dopiju svou první kávu.“ Tento pocit má spousta lidí, pro něž je černý nápoj spojený se začátkem pracovního procesu. Má se za to, že káva vyvolává pocit větší bdělosti, a proto ji lidé mnohdy pijí – aby zlepšili svou výkonnost.

Portugalští vědci teď zkoumali pijáky kávy, aby pochopili, jestli je tento efekt spojený přímo s vlastnostmi kofeinu, anebo zda může nějakou roli hrát také samotný zážitek popíjení kávy. „Všeobecně se očekává, že káva zvyšuje bdělost a psychomotorické funkce,“ uvedl profesor Nuno Sousa z univerzity v Minho, který se podílel na studii, jež vyšla v časopise Frontiers in Behavioral Neuroscience.

„Když lépe pochopíme mechanismy, které stojí v pozadí nějakého biologického jevu, otevřeme si tak cestu ke zkoumání faktorů, které ho mohou ovlivňovat , a dokonce i potenciálních přínosů tohoto mechanismu.“

Jen kofein nestačí

Vědci si pro tento výzkum vybrali lidi, kteří vypili minimálně jeden šálek kávy denně. Jejich úkolem bylo, aby se alespoň tři hodiny před začátkem studie zdrželi jídla nebo pití kofeinových nápojů. S účastníky vedli rozhovory, v nichž shromáždili sociodemografické údaje, a pak provedli dvě krátká funkční vyšetření magnetickou rezonancí (MRI): jedno před a druhé třicet minut po užití kofeinu nebo po vypití standardizovaného šálku kávy.

Vzhledem ke známým neurochemickým účinkům pití kávy vědci očekávali, že funkční skeny MRI ukážou, že lidé, kteří pili kávu, měli vyšší integraci sítí, které jsou spojeny s prefrontální kůrou – tedy s oblastí v mozku spojenou s krátkodobou pamětí. Předpokládali také silnější aktivitu sítí spojených s procesy introspekce a sebereflexe. Oba způsoby konzumace kofeinu opravdu zafungovaly očekávaným způsobem.

Pití kávy ale navíc zvýšilo propojení v částech mozku, které se podílejí na pracovní paměti, kognitivní kontrole a chování zaměřenému na cíl. K ničemu z toho však nedošlo, když účastníci užívali pouze kofein. Jinými slovy: kdo se chce cítit nejen bdělě, ale i připraveně k práci, samotný kofein nestačí – potřeba je zážitek spojený s šálkem kávy, míní autoři práce. 

Slepá místa

„Vzhledem k tomu, že některé z účinků, které jsme zjistili, byly spojené s kofeinem, mohli bychom očekávat, že některé z těchto účinků budou sdílet i jiné kofeinové nápoje,“ dodala Maria Picó-Pérezová, která se na studii také podílela. „Některé další účinky ale byly specifické pro pití kávy a byly způsobeny faktory, jako je vůně a chuť nápoje nebo psychologické očekávání spojené s konzumací tohoto nápoje.“

Autoři upozornili, že je možné, že tyto výhody může způsobit i zážitek z pití kávy bez kofeinu: tato studie nedokázala odlišit účinky samotného zážitku od zážitku v kombinaci s kofeinem. Existuje také hypotéza, že výhody, které pijáci kávy uvádějí, by mohly být způsobeny zmírněním abstinenčních příznaků, což ale tato studie netestovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...