Rakovinné buňky spolu v těle mohou komunikovat na velkou vzdálenost, ukázal výzkum

Švýcarští lékaři popsali, jak rakovinné buňky umí využívat ke svému prospěchu komunikaci napříč organismem. Tento převratný objev otevírá úplně nové možnosti, jak využívat imunoterapie proti nádorům.

Nový výzkum vědců ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne odhalil, že rakovinné buňky využívají pro komunikaci takzvané exozomy. Jedná se o váčky, které se z buněk uvolňují do okolního prostředí – dostávají se do krevního oběhu a rakovina díky tomu může posílat informace do širokého okolí celého těla.

„Bylo to ohromné překvapení, neočekávali jsme, že najdeme v exozomech v krvi tolik stop po melanomu,“ popsal objev profesor Hubert Girault, který výzkum vedl. Jeho tým na tento objev přišel v podstatě náhodou, výsledky zveřejnil v odborném časopise Chem. 

Všechny biologické buňky vylučují exozomy, mikroskopické váčky menší než 100 nanometrů. Přes drobné rozměry obsahují velké množství informací ve formě nukleových kyselin a proteinů. 

O jejich funkci sice existuje ještě hodně sporů, ale ví se, že hrají důležitou roli ve srážlivosti krve, mezibuněčně signalizaci nebo odstraňovaní odpadních látek. Jsou rovněž zodpovědné za komunikaci mezi buňkami.

Rakovinu by šlo odhalit z kapky krve

Vědci využili hmotnostní spektrometrii k pátrání po nádorových markerech, tedy laboratorně prokazatelných známkách, z nichž se nádorové bujení odvíjí. Když je hledali v krvi pacientů trpících melanomem, překvapilo je, jak velké množství jich tam našli, a to ve všech stádiích bujení melanomu.

Exozomů bylo v krvi nemocných tolik, že to podle profesora Giraulta vyvolává řadu otázek o tom, zda spolu rakovinné buňky tímto způsobem nemohou komunikovat na větší vzdálenosti v těle. Až doposud něco podobného vědci nepovažovali za možné. Tato mezibuněčná komunikace však může přispívat k šíření rakovinných buněk tím, že tkáně připravuje na metastáze.

Giraultův tým navíc zjistil, že markery v krvi signalizují míru toho, jak rozvinutý už nádor je – což by mohlo výrazně pomoci s tím, jak rakovinu odhalovat, a to velmi jednoduše pouze z kapky krve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...