Rakovina štítné žlázy se ukrývá roky. Vypátrat ji může pomoct český přístroj

Nový přístroj, který dokáže lépe sledovat v těle pacienta radioaktivní léky, může do budoucna pomáhat lidem s rakovinou štítné žlázy. Informovaly o tom 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole, jejichž vědci na robotickém zařízení s gama kamerou pracují.

Rakovinou štítné žlázy každý rok na celém světě onemocní asi 300 tisíc lidí, v Česku kolem dvanácti set. Tento závažný zdravotní problém se týká zejména žen. Zásadní komplikací u těchto nádorů je jejich schopnost se vracet – k recidivám u nich může docházet i po řadě let.

Základním způsobem léčby je chirurgický zákrok, který rakovinu odstraní. Ale součástí léčby pacientů po operaci je terapie radioaktivním jódem. Cílem je odstranit nepatrné zbytky nádoru, které po chirurgickém zákroku mohou v krku zůstávat – a mnohdy zůstávají. Radioaktivní izotop jódu se ve štítné žláze přirozeně hromadí a místo se tak lokálně ozáří, což má zastavit rakovinné bujení.

Jenže současné způsoby v tom nejsou příliš dobré, problém je v přístrojích. Stávající metody totiž podle odborníků v současné době neumí lékařům dostatečně pomoci při rozhodování o nejvhodnější léčbě. „Fyzikálně nejsou dnes běžně používané přístroje schopné mít takové rozlišení pro jód 131,“ vysvětlila klinická radiologická fyzička Fakultní nemocnice v Motole Tereza Kráčmerová.

Rameno přístroje se snadno dostane k pacientovi
Zdroj: Advacam

Kratší a přesnější vyšetření

Lékaři podle ní na současných přístrojích sice vidí několik skvrn, ale nejsou schopni určit přesně jejich polohu. Vyšetření pacienta navíc trvá přibližně dvacet minut. Délku zákroku má zkrátit a přesnost vyšetření navýšit nový přístroj, který vznikl v Česku. Jmenuje se ThyroPIX a jeho hlavní výhodou je robotické rameno, díky němuž se dostane blíže ke snímanému místu a zobrazí ho speciálními kamerami. Speciální počítačový software pak naměřená data převede na 3D obraz.

„Z primárního zdroje záření vyletí foton, který zasáhne první vrstvu citlivého materiálu. Při této interakci předá foton část své energie a rozptýlí se do druhé vrstvy senzoru. Tam už dochází k jeho úplné absorpci,“ popsala princip směrové citlivosti detektoru Eliška Trojanová z firmy Advacam, která zařízení vyvinula. „Díky informacím o průchodu částic oběma vrstvami gama kamery jsme pak schopni vypočítat úhel, ze kterého radiace vychází. Tímto způsobem můžeme zjistit, jak je radioaktivní zdroj v těle pacienta distribuovaný,“ doplňuje Trojanová.

Kameru pak testovali lékaři v Centru pokročilého preklinického zobrazování 1. LF UK. Podle jeho přednosty Luďka Šefce bude novým přístrojem možné pacienta vyšetřit přímo na lůžku.

Aby se však novinka podpořená Technologickou agenturou ČR dostala reálně do nemocnic, kde by mohla pomáhat pacientům, je třeba ještě najít průmyslového partnera, který by měl zájem dodat ji na trh jako hotový produkt. Podle Trojanové by byla ideální firma, která už má zkušenost s vývojem zdravotnického prostředku a certifikačním procesem. V plánu je ještě další vylepšení softwaru, které umožní klinické zkoušky na pacientech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...