Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.

Jak ví každý lékař, který se zabývá léčbou rakoviny, ale i příbuzní lidí, kteří touto nemocí procházeli, jedním z největších problémů je u ní apatie. Hluboká apatie, která způsobuje, že nemocní ztrácejí zájem o svět, o své blízké, své koníčky – ale vlastně i o samotnou léčbu.

Tento příznak je součástí syndromu, který se označuje jako kachexie a postihuje až osmdesát procent pacientů v pozdním stadiu rakoviny: vede k úbytku svalové hmoty a k váhovému úbytku, což zanechává pacienty vyhublé na kost i přes dostatečnou výživu. Tato ztráta motivace zhoršuje utrpení pacientů, ale současně způsobuje jejich izolaci od rodiny i přátel.

Předpokládá se, že jde o nevyhnutelnou psychickou reakci na zhoršující se fyzickou kondici. Teď si ale skupina vědců položila otázku: „Co když tato apatie není jen vedlejším dopadem zhoršujícího se stavu, ale nedílnou součástí samotné nemoci?“

Rakovina připravuje lidi o motivaci

„V našem nově publikovaném výzkumu jsme s kolegy zjistili něco pozoruhodného. Rakovina nezpůsobuje jen destrukci organismu, ale také narušuje specifický mozkový okruh, který řídí motivaci,“ popsali autoři tohoto výzkumu. Tyto výsledky, které už vyšly v odborném časopise Science, podle nich zpochybňují desetiletí zažité předpoklady. A hlavně naznačují, že by mělo být možné vrátit nemocným to, co mnohdy označují jako tu nejhorší ztrátu – vůli žít.

Vědci vycházeli z neurovědních analýz, které prováděli na myších. Dokáží zmapovat na buněčné úrovni celý jejich mozek a v něm pak nejen sledovat nervovou aktivitu, ale dokonce zapínat a vypínat jednotlivé skupiny neuronů. A přesně to udělali ve studiu nádorové kachexie.

Posvítili si na malou část mozku, která se odborně nazývá area postrema. Ta funguje jako jakýsi detektor zánětů, jež jsou s růstem nádorů spojené. Při bujení se totiž do krve uvolňují cytokiny – molekuly, které vyvolávají záněty, jež se snaží s nádorem vypořádat. „Když tato část mozku zjistí nárůst zánětlivých molekul, spustí nervovou kaskádu v několika oblastech mozku a nakonec potlačí uvolňování dopaminu. Ten se považuje za chemickou látku potěšení, ve skutečnosti je ale spojený se snahou, neboli ochotou vynaložit úsilí k získání odměny,“ popsali autoři studie.

Tuto změnu vědci sledovali u myší rovnou při několika experimentech. Ukázalo se při nich, že s postupujícím růstem nádorů se u nich zmenšovala motivace ke zvládání složitějších úkolů a současně se odpovídajícím způsobem snižovalo i množství dopaminu.

„Naše výsledky naznačují, že rakovina mozek nejen obecně vyčerpává, ale vysílá cílené zánětlivé signály. Mozek je detekuje a poté reaguje rychlým snížením hladiny dopaminu, aby snížil motivaci. To odpovídá tomu, co popisují pacienti jako ztrátu vůle.

K čemu vlastně tento „škodlivý“ mechanismus člověk má? Apatie vyvolaná zánětem se možná původně vyvinula jako ochranný mechanismus, předpokládají autoři. Když první lidé čelili akutním infekcím, mělo snížení motivace smysl – šetřilo energii a směřovalo zdroje k uzdravení. To, co kdysi pomáhalo lidem přežít krátkodobé nemoci, se ale stává škodlivým, když zánět přetrvává chronicky, jako je tomu u rakoviny a dalších nemocí. Dlouhodobá apatie, spíše než aby pomáhala přežít, prohlubuje utrpení a zhoršuje zdravotní výsledky a kvalitu života.

Dobrá zpráva pro budoucnost

Vědci v tomto výzkumu prozkoumali i to, jestli by se tento mechanismus nedal nějak narušit. Dal. „Našli jsme několik způsobů, jak obnovit motivaci u myší trpících rakovinnou kachexií – a to i v případě, že samotná rakovina nadále postupovala,“ konstatovali.

Účinkovalo například přímé vypínání neuronů, které informace o zánětech přinášely do oblasti area postrema, ale také zabíraly některé léky, jež blokují cytokiny. Ty už se používají v současné době i u lidí, ale proti jiným zdravotním problémům.

Autoři zdůrazňují, že výzkum proběhl jen na zvířecím modelu, ale výsledky jsou natolik zajímavé, že by rádi, aby se pokračovalo v prohlubování těchto znalostí. Věří, že by to mohlo zlepšit kvalitu života pacientů s rakovinou, a to i v případě, že nemoc zůstává nevyléčitelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...