Raketa Falcon vynesla do kosmu českou družici VZLUSat-2

Dvě různá zařízení vědců z České republiky umístěná v jedné družici ve čtvrtek odpoledne vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. VZLUSat-2 měl původně letět do vesmíru už před rokem, start zpomalily administrativní problémy.

Vědci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT do kosmu posílají detektor částic 2SD pro mapování takzvaného kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze. Odborníci z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně vyvinuli dva detektory gama záření. Obě zařízení nese nanosatelit VZLUSat-2 vyrobený v pražském Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.

Nahrávám video

Raketa odstartovala z amerického Mysu Canaveral po čtvrté hodině odpolední, první stupeň se pak vrátil zpět na Zemi, kde přistál. Druhý stupeň vystoupal na oběžnou dráhu po 16:30. Asi hodinu a půl po startu by mělo dojít k vypuštění zařízení, které nese náklad.

Jeden detektor záblesků gama záření poslali odborníci do vesmíru už loni v březnu, nyní ho doplní další dva přístroje. VZLUSat-2 je již devátou českou družicí.

České přístroje v kosmu

Na detektorech spolupracoval maďarsko-česko-japonský tým. První detektor umístěný na družici GRBAlpha podle výzkumníka Norberta Wernera z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity prokázal, že lze s jeho pomocí rutinně detekovat záblesky gama záření. Vědci chtějí vytvořit celou flotilu těchto detektorů, které by měly postupně pokrýt celou oblohu.

Díky získaným datům by odborníci měli lokalizovat místa, odkud záblesky gama záření pocházejí. Budou se věnovat i dalším měřením a pozorování. Záblesky gama záření vznikají během srážek neutronových hvězd či při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd. Astrofyzici v nich vidí možnost výzkumu mnoha fyzikálních jevů.

Na oběžné dráze Země je už také jeden detektor částic 2SD, který tam v roce 2019 vynesla ruská raketa Sojuz. Nynější přírůstek však podle ČVUT vedle měření počtu částic a jejich individuální identifikace dokáže také určit směr jejich letu a jejich energii. Součástí přístroje je také druhý detektor pro zaznamenání fotonů takzvaného měkkého rentgenového záření.

VZLUSAT2
Zdroj: VZLÚ

Ochrana před kosmickým zářením

Data z prvního, nadále funkčního detektoru podle výzkumníka Michala Marčišovského vědcům pomohou s výzkumem kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze, což je hlavní cíl projektu a je na něj zaměřena i současná, pokročilejší generace detektoru. Marčišovský pracuje na katedře fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a vede laboratoř Centrum aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů (CAPADS), která detektory vyvíjí.

Studium vesmírného počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze má v budoucnu pomoci ochránit přístroje i lidské posádky před kosmickým zářením. Včasné zjištění nebezpečné úrovně jevu, který může poškodit zařízení i ohrozit astronauty, umožňuje přijmout potřebná opatření. V praxi jde třeba o pootočení satelitu, aby vůči záření vystavil svou nejvíce chráněnou část, či dočasné vypnutí citlivých přístrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...