Radiace z Černobylu podle studie nepoškodila geny potomků ozářených lidí

Děti, které po černobylské havárii zplodili její přeživší, nemají žádné mutace, které by souvisely s ozářením rodičů. Vyplývá to z nové studie, kterou u příležitosti 35. výročí zmíněné katastrofy publikoval časopis Science.

Přeživší havárie v Černobylu se roky obávali, jestli radiace vedla k mutaci jejich spermií a vajíček. To by mohlo jejich potomky odsoudit ke genetickým chorobám. Na tuto problematiku se zaměřil nový výzkum, který vznikl pod vedením Meredith Yeagerové z Národního onkologického institutu (NCI).

Vědci do své studie zahrnuli více než dvě stě lidí. Jednalo se o pracovníky, kteří pomáhali čistit vysoce kontaminovanou zónu kolem jaderné elektrárny, evakuované z města Pripjať a dalších míst v 70kilometrovém pásmu od nehody a jejich děti. Ty byly počaté až po havárii a narodily se mezi lety 1987 až 2002.

Podle jednoho z hlavních autorů, Stephena Chanocka z NCI, výzkumný tým rekrutoval celé rodiny, aby mohl porovnat DNA matky, otce a dítěte. „Nepátrali jsme po tom, co se stalo dětem, které byly v době nehody v děloze. Soustředili jsme se na takzvané mutace de novo,“ vysvětlil.

Žádný dopad

Po vyšetření celých genomů vědci žádné takové mutace, které by souvisely s expozicí rodičů, neidentifikovali. „Podívali jsme se na genomy matek a otců a poté i dětí. Devět měsíců jsme hledali jakýkoliv signál, který by byl spojen s tím, že rodiče byli vystaveni radiaci. Nic jsme ale nenašli,“ řekl Chanock.

Vědci se proto domnívají, že účinek radiace na těla rodičů nemá v budoucnu žádný dopad na děti, které zplodí. 

Podle Gerry Thomasové z Imperial College London se jedná o první studii, která prokázala, že i když byli lidé vystaveni relativně vysokým dávkám záření, nemělo to na jejich budoucí děti žádný vliv. 

„Mnoho lidí se bálo mít děti po svržení atomových bomb v Nagasaki a Hirošimě,“ řekla BBC Thomasová, která se výzkumu neúčastnila. Dodala, že lidé mají podobné obavy i po havárii ve Fukušimě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...