Pylová sezona může výrazně zhoršit covidovou pandemii, ukazuje německý model

Studie, kterou zveřejnili němečtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukazuje, jak může vysoké množství pylu ve vzduchu zvyšovat riziko nákazy koronavirem. Rozsáhlá práce varuje před možným zhoršením pandemie s příchodem pylové sezony.

Pokud je ve vzduchu vyšší množství pylu, pak lze pozorovat zvýšený výskyt infekcí virem SARS-CoV-2. Upozorňuje na to studie provedená mezinárodním týmem v čele s výzkumníky z Technické univerzity v Mnichově (TUM) a Helmholtzova centra. Členové vysoce rizikových skupin by se podle ní měli chránit sledováním pylových předpovědí a nošením protiprachových filtračních masek.

Na jaře roku 2020 se vypuknutí pandemie koronaviru zřejmě časově shodovalo s obdobím pylové sezony na severní polokouli. To přimělo vědce k úvaze, zda existuje prokazatelná souvislost mezi koncentrací pylu v ovzduší a mírou infekce SARS-CoV-2.

Pyl jako riziko

Pod vedením Athanasiose Damialise shromáždil tým na katedře environmentální medicíny údaje o koncentracích pylu přenášeného vzduchem, povětrnostních podmínkách a infekcích virem SARS-CoV-2. Vědci přitom brali v úvahu kolísání míry infekce mezi jednotlivými dny i celkový počet pozitivních testů. Tým do svých výpočtů zahrnul také údaje o hustotě zalidnění a účincích lockdownů. Celkem 154 vědců pak analyzovalo údaje o pylu ze 130 stanic v 31 zemích na pěti kontinentech.

Výsledky ukazují, že pyl přenášený vzduchem může v průměru představovat 44 % odchylek v míře infekce, přičemž v některých případech hraje roli i vlhkost a teplota vzduchu. Během dob bez lockdownů byl výskyt infekce v průměru o čtyři procenta vyšší s přírůstkem každých sto zrnek pylu na metr krychlový vzduchu. V některých německých městech byly přitom během studie zaznamenány koncentrace až 500 pylových zrn na metr krychlový, což vedlo k celkovému zvýšení míry infekce o více než dvacet procent. V regionech, kde platily nějaké lockdowny, však byl počet nakažených při srovnatelných koncentracích pylu v průměru jen poloviční.

Pyl přenášený vzduchem oslabuje imunitní reakci

Vysoké koncentrace pylu vedou ke slabší imunitní reakci dýchacích cest na viry, které mohou způsobovat kašel a nachlazení. Když se virus dostane do těla, infikované buňky obvykle vyšlou jakési bílkovinové poslíčky – funguje to tak i u covidu. Tyto proteiny, známé jako antivirové interferony, signalizují blízkým buňkám, aby vylepšily svou antivirovou obranu, aby tak udržely vetřelce pod kontrolou. K boji s viry se navíc aktivuje správná protizánětlivá reakce.

Pokud jsou ale koncentrace pylu ve vzduchu vysoké a pylová zrna jsou vdechována s částicemi viru, vzniká méně antivirových interferonů. Ovlivněna je i zánětlivá reakce, která obraně organismu také pomáhá. Proto ve dnech s vysokou koncentrací pylu dochází ke zvýšení počtu onemocnění dýchacích cest. To platí i pro covid-19. Není přitom podstatné, na jaké druhy pylu jsou lidé alergičtí.

„Pylu ve vzduchu se nemůžete vyhnout,“ říká Stefanie Gillesová, hlavní autorka studie. „Lidé v rizikových skupinách by proto měli vědět, že vysoké koncentrace pylu přenášeného vzduchem vedou ke zvýšené náchylnosti k virovým infekcím dýchacích cest.“

Athanasios Damialis vysvětluje: „Při studiu šíření SARS-CoV-2 je třeba brát v úvahu také faktory životního prostředí, jako je pyl. Zvýšené povědomí o těchto účincích je důležitým krokem při prevenci a zmírňování dopadu covidu-19.“ 

Co mohou zranitelní lidé udělat, aby se ochránili? Ti, kteří patří mezi rizikové skupiny, by měli v nejbližších měsících pečlivě sledovat pylové zpravodajství a varování. Podle autorů také pomáhá nošení roušky nebo respirátoru, které udrží virus i pylové částice mimo dýchací cesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 20 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...