Ptačí chřipka pronikla na Antarktidu. Vědci se obávají o řadu druhů tučňáků

Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě, informoval server The Guardian. Virus H5N1 našli u dvou uhynulých ptáků nazývaných chaluhy poblíž argentinské vědecké výzkumné stanice Primavera. Mezi výzkumníky kvůli tomu narůstají obavy o kolonie tučňáků.

Mrtvé ptáky z pevninské Antarktidy nalezli argentinští vědci, kteří je následně poslali výzkumníkům z Centra molekulární biologie Severo Ochoa v Madridu. „Problémem je, jak dlouho bude trvat, než se nemoc přenese na další druhy, jako jsou tučňáci. Musíme to sledovat,“ uvedl Antonio Alcamí, pracovník Španělské národní rady pro výzkum (CSIC).

„Obavám se, že k přenosu na tučňáky pravděpodobně dojde. Chaluhy žijí docela blízko, takže je k tomu mnoho příležitostí,“ uvedl Alcamí. „Pokud virus začne způsobovat masový úhyn v koloniích tučňáků, mohlo by to znamenat jednu z největších ekologických katastrof moderní doby,“ popsali vědci ve studii z minulého roku. Výzkumníci ptačí chřipku již loni zaznamenali u tučňáků žijících v subantarktických oblastech.

„Tento objev poprvé dokazuje, že vysoce patogenní virus ptačí chřipky se dostal na Antarktidu, a to navzdory vzdálenosti a přírodním bariérám, které ji oddělují od ostatních kontinentů,“ uvedla španělská vláda ve zprávě. Podle údajů Vědeckého výboru pro výzkum Antarktidy byly další podezřelé případy nahlášeny i u dalších ptáků, konkrétně u chaluhy subantarktické, chaluhy antarktické a racka jižního v zátoce Hope Bay.

Onemocnění se v oblasti šíří pravděpodobně prostřednictvím stěhovavých ptáků. Předpokládá se, že epidemie viru H5N1 zabila od roku 2021 miliony volně žijícího ptactva po celém světě a nyní se rozšířila na všechny světadíly kromě Oceánie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...