Psychiatr Cyril Höschl získal Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě

Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě získal psychiatr Cyril Höschl. Nadace Neuron ji udělila při příležitosti Světového dne duševního zdraví. Höschl, který svou kariéru zasvětil rozvoji psychiatrie, popularizaci duševního zdraví a boji proti stigmatizaci pacientů, je uznávanou osobností české i světové psychiatrie.

„Profesor Cyril Höschl je ztělesněním boje proti stigmatizaci psychických onemocnění nejen v Česku, ale i ve světě. Rozhodli jsme se proto Cenu Neuron udělit právě v tento den, který je věnován osvětě v oblasti duševního zdraví,“ uvedla spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková.

Höschlova kariéra zahrnuje mnoho úspěchů v oblasti vědy i popularizace. Po revoluci se stal prvním prezidentem Evropské psychiatrické asociace ze střední a východní Evropy, zasadil se o otevření spolupráce mezi západními a východoevropskými zeměmi. Významným milníkem jeho kariéry bylo vybudování Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech, jemuž šéfoval od založení v roce 2015 do roku 2021. Instituce propojuje výzkum, vzdělávání a léčbu pacientů.

„Nenominujeme ho za vynález nového léku, ale za jeho celoživotní úsilí destigmatizovat duševní onemocnění a reformovat péči o pacienty. Díky jeho práci lidé přestávají mít strach vyhledat odbornou pomoc,“ řekl předseda vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka.

Vědec i popularizátor

Vedle svého přínosu pro psychiatrii se Höschl věnoval vědeckému výzkumu, a to zejména v oblasti biologické psychiatrie a neuroendokrinologie. Je autorem zásadní učebnice pro studenty psychiatrie a publikoval desítky odborných prací. Významný je také jeho popularizační přínos v médiích a na přednáškách pro veřejnost.

„Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. I když se nám podařilo v boji proti stigmatizaci pokročit, je třeba neustále pokračovat,“ uvedl Höschl.

Nadace Neuron se dlouhodobě věnuje podpoře vědy v České republice. Kromě udílení Cen Neuron, které vyzdvihují excelentní tuzemské vědce, podporuje vědecké talenty a organizuje a financuje výzkumné expedice nebo podporuje granty vědecké výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...