Psí vztah k televizi je stále záhadou. Vědci už vědí, co na obrazovce vidí, ale tápou, co vnímají

Ve Spojených státech už několik let vysílá kabelová televizní stanice DogTV. Jak její název napovídá, na americkém trhu se nesnaží oslovit lidské diváky, ale nabízí pořady určené pro psy. Její program pro ně vytváří experti tak, aby čtyřnohým mazlíčkům vyhovoval. Psi televizi vnímají, rozeznat dokáží především pohyby, a někteří dokonce i poznají, když na obrazovce běhá digitální pes.

Psi potřebují lidskou společnost – a během dlouhých lockdownů a dalších opatření si na ni zvykli. Když se pak lidé začali do práce vracet, psi zase začali být osamělejší. V řadě z nich to vyvolává takzvanou separační úzkost, která se projevuje štěkáním, vytím, přecitlivělostí na zvukové vjemy nebo také ničením domácnosti.

Mnoho majitelů svým mazlíčkům nechává při odchodu z domova zapnuté rádio nebo televizi. Veterináři takový postup doporučují, protože psům spuštěné přístroje navodí pocit, že nejsou sami.

Psí zrak a televize

Zrak pro psy není primárním smyslem a podle řady vědeckých výzkumů vidí tito mazlíčci odlišně než lidé. Svět pro ně má výrazně tlumenější barvy – to proto, že zatímco člověk má v sítnici tři typy buněk, které rozeznávají barvy, psi mají pouze dvě. Barevná škála pro ně zahrnuje matné modré, žluté a zelené tóny. I když je tento rozsah vidění omezený, vyvrací zažitou představu, že domácí zvířata vidí pouze černobíle.

Lépe než člověk navíc psi rozpoznávají kontrasty ve slabším světle. Televizi vnímají a někdy u přijímače leží velmi blízko – to proto, že do dálky je jejich zrak méně ostrý. Podle veterinárního oftalmologa Christophera Pirieho je ideální vzdálenost, kdy pes opravdu dobře vidí obrazovku podobně dobře jako člověk necelý metr. Čím dál je od obrazovky, tím zrnitější a rozmazanější pro něj video je.

Psi mnohem více než  samotný obraz vnímají pohyb. Jsou predátoři, takže reagují intenzivně na pohyb. Existuje množství důkazů, jak vědeckých, tak i z laických pozorování, že tato zvířata pohyb na obrazovce opravdu rozpoznávají. Reagují na jiná zvířata, automobily i jiné rychlé objekty.

Co psi vnímají

Mnohem náročnější je ale pochopit, co vlastně vnímají, když se na televizi dívají. Řada experimentů prokázala, že psi úplně nereagují na svůj vlastní odraz v zrcadle nebo na obrazovce. Některé druhy zvířat toho schopné jsou, jedná se zejména o některé druhy primátů nebo slony. U psů jsou důkazy o této dovednosti nepřesvědčivé – zdá se tedy, že jejich kognitivní schopnosti jsou v tomto ohledu poměrně omezené.

Někdy záleží na vlastním odrazu v zrcadle jen štěňatům, i to je ale ve skutečnosti jen iluze. Ani ona se v zrcadle nebo televize sama nepoznávají. Když štěně projde nebo proběhne kolem zrcadla, může svůj odraz náhodou zahlédnout. Pokud se tak stane, mnoho štěňat se před zrcadlem zastaví a začne na svůj odraz štěkat, vrčet, ukazovat zuby nebo dokonce kňučet.

Je to většinou proto, že tento odraz nepovažují za realitu – myslí si, že se jedná o jiného psa, a podle toho také reagují. Starší jedinci obecně reagují úplně jinak: i když se může stát, že někdy zachytí svůj obraz v zrcadle, platí, že starší štěně bude svůj odraz jednoduše ignorovat a bude se tvářit, jako by ani nic nevidělo.

Proč psi rádi sledují televizi

Experiment z roku 2013, který vědci popsali v odborném časopisu Animal Cognition, prokázal, že psi na obrazovkách poznají některé základní tvary a například dokáží identifikovat, že v televizi běží pes, a nikoliv například kočka. Zdaleka ale ne všichni, podle vědců to dokáží jen někteří jedinci a není zatím zcela jasné proč.

Chování psů je podle psího psychologa Nicholase Dodmana především značně individuální – čtyřnozí mazlíčci ukazují velmi pozoruhodnou rozmanitost povah a individuality. To je také tím hlavním důvodem, proč se jejich chování tak špatně zkoumá a generalizuje.

Etologové, tedy experti na chování zvířat, upozorňují, že psi sice s lidmi tráví u televizní obrazovky hodně času, ale nejde jim vlastně o samotné vysílání – mnohem víc si užívají právě sociální kontakt, tedy to, že jsou ve společnosti člověka. A protože jsou lidé při sledování televize večer doma většinou klidní, odpočívají a užívají, mohou mít mazlíčci tuto asociaci spojenou s pohodou a relaxací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...