Psi umí poznat, když lidé lžou. Jsou v tom úspěšnější než malé děti

Tým vědců z Vídeňské univerzity zjistil, že psi jsou schopni poznat, když jim lidé lžou. Nepodaří se jim to ale vždy – vědci popsali, co v tom zvířatům pomáhá a co naopak brání.

V článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B, vědci popsali experimenty, jež provedli se stovkami psů, i to, co se dozvěděli o jejich schopnosti odhalit podvody a lži u neznámých lidí.

Psychologové dobře ví, že dospělí pravidelně hodnotí duševní stav ostatních. Lidé na základě různých vodítek určují například jejich důvěryhodnost nebo pravdomluvnost – a podle toho pak mění své chování. V nové studii vědce zajímalo, jestli by stejně nemohli postupovat i psi. Aby to zjistili, provedli jednoduché experimenty s 260 psími „dobrovolníky“ různých plemen.

Při pokusech dostali psi instrukce, aby se řídili pokyny neznámého člověka. Ten jim pak radil, ve které ze dvou krabic je ukrytá dobrota. Když se touto radou řídili, pamlsek dostali. Pak ale vědci pravidla hry změnili – nechali psy, aby sledovali, jak jiný neznámý člověk přesouvá pamlsek z jedné misky do druhé, zatímco druhý neznámý člověk je pozoroval. V ostatních případech druhý člověk při výměně chyběl. Poté výzkumníci provedli stejné pokusy se psy a druhým člověkem při záměně, aby zjistili, jestli se zvířata budou radami řídit i nadále.

Chytřejší než malé děti

Výzkumníci zjistili, že psi ignorovali lidské rady, pokud radící člověk nebyl přítomen při výměně misek. Dokázali pochopit, že tato osoba neví, ve které z misek je odměna. Důležitější ale bylo, že přibližně polovina psů ignorovala rady člověka, když z pozorování věděli, že tento člověk jim ukazuje na špatnou misku – což svědčí o tom, že psi věděli, že jim dotyčný lže.

Autoři poznamenali, že stejné experimenty prováděli již dříve vědci s dětmi mladšími pěti let, makaky a šimpanzi. Při těchto pokusech se děti a ostatní zvířata mnohem častěji než psi řídili radami zjevného lháře než tím, co věděli, že je pravda. To podle expertů svědčí o tom, že psi méně důvěřovali neznámému člověku, který jim radil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...