Psi rozeznávají různé lidské jazyky, zjistili vědci předčítáním Malého prince

Psi dokážou rozlišit jazyk, v němž byli vycvičeni, od neznámé řeči. Ve studii, kterou vydal časopis NeuroImage, to uvádí tým vědců z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti. Výzkumníci sledovali aktivitu mozku u osmnácti psů, když jim předčítali pasáže z Malého prince ve dvou odlišných jazycích, informovala agentura EFE.

Laura Cuayaová dostala nápad na výzkum, když se kvůli práci přestěhovala z Mexika do Budapešti. Do maďarského hlavního města ji doprovázel i její pes Kun-Kun. „Zajímalo mě, zda si Kun-Kun uvědomuje, že lidé v Budapešti mluví odlišným jazykem,“ řekla.

Vědci zařadili do experimentu osmnáct psů včetně právě Kun-Kuna. Předčítali jim pasáže z Malého prince ve španělštině a maďarštině. V jednom jazyce byl pes jako štěně vycvičen a s druhým do té doby takřka nepřišel do kontaktu. Badatelé současně sledovali aktivitu mozku těchto psů. Ve studii následně uvedli, že se poprvé podařilo prokázat, že tito mazlíčci vnímají jinak známý a neznámý jazyk.

Jazyky mají své melodie a rytmy

„Každý jazyk se vyznačuje tím, že má nějaké pravidelnosti ve zvuku. Naše poznatky napovídají, že psi během života s lidmi vnímají pravidelnosti jazyka, kterému jsou vystaveni,“ vysvětluje expert Raúl Hernández-Pérez. Podle dalšího vědce Attily Andicse si psi mohli tuto schopnost evolučně vyvinout díky dlouhému soužití s člověkem.

Vědci také sledovali aktivity psích mozků, když jim předčítali pasáže z knihy a když jim četli zcela nesmyslný text, jehož zvuk byl „výrazně nepřirozený“. I v tomto případě byla odezva odlišná. Podle Hernándeze-Péreze tak psi prokázali podobnou schopnost jako lidi rozeznat řeč od zvuků, které řečí nejsou. „Fungování této schopnosti rozeznat řeč může být ale odlišné od lidského vnímání řeči,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...