Prvním domestikovaným ptákem byl zřejmě kasuár. Lidé si ho ochočili už před 18 tisíci lety

Mezinárodní vědecký tým zkoumal pravěké vaječné skořápky nalezené na Nové Guineji. Popsal, že už v době před asi 18 tisíci lety tam lidé zřejmě kradli vejce kasuárů a mláďata, která se z nich vylíhla, pak doma chovali až do dospělosti.

Tento objev potenciálně přepisuje učebnice dějepisu. Až doposud si totiž vědci mysleli, že prvními domestikovanými ptáky byly jiné druhy.


„Ale tenhle objev předchází domestikaci kuřat o celé tisíce let,“ popsala Kristina Douglassová, která se na studii podílela. „A nebyla to žádná malá drůbež, kasuár je obrovský, vzteklý, nelétavý pták, který vás může svými pařáty vykuchat,“ uvedla. S největší pravděpodobností se podle ní jednalo o nějakou zakrslou odrůdu, která vážila asi dvacet kilogramů –⁠ normální kasuár přitom váží až trojnásobek.

Kasuár přilbový
Zdroj: ČTK

Vědci to popsali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Tvrdí v něm, že jejich údaje mohou představovat nejstarší náznak lidské snahy o chov jakéhokoliv ptačího druhu, který výrazně předchází rané domestikaci kuřat a hus o několik tisíciletí.

Vejce kasuára
Zdroj: Wikimedia Commons

Kasuáři nejsou žádná kuřata. Ve skutečnosti vypadají víc jako velociraptoří než jako slepice –⁠ a také jsou podobně nebezpeční jako draví dinosauři. Na nohách mají ostré drápy podobné dýkám, a protože nelétají, ale běhají podobně jako třeba pštrosi, mají v nich obrovskou sílu. Když se cítí ohrožení, útočí jimi na jakékoliv potenciální nepřátele, včetně člověka.

Nohy kasuára
Zdroj: Wikimedia Commons

„Mláďata kasuárů se ale snadno přizpůsobují člověku a lze je snadno udržovat a odchovávat až do doby, kdy dosáhnou dospělosti,“ uvádějí vědci. Používá se na to stejný trik jako u jiných ptačích druhů –⁠ odborně se nazývá imprinting neboli vtištění. Když se mláďata vylíhnou, ví, že první, co uvidí, je jejich matka. Když ale člověk vejce ukradne, mládě si vtiskne, že jeho matkou je právě tento člověk. Následuje ho pak, jako by byl jeho vlastním rodičem.

Kasuár
Zdroj: ČT24/Zoo Praha

Podle vědců se s mláďaty kasuárů na Nové Guineji stále obchoduje a domorodci imprintingový trik využívají i v současné době.

Význam vaječných skořápek

Skořápky vajec jsou sice součástí mnoha archeologických nalezišť, ale podle Douglassové je archeologové příliš často nezkoumají. Vědci teď ale vyvinuli novou metodu, jak určit stáří kuřete ve vejci. Popsali ji v nedávném vydání časopisu Journal of Archaeological Science.
Na základě modelů pštrosích vajec archeologové popsali, jak stará mohla být mláďata v době, kdy skořápky praskly. Kdyby měli domorodci vejce hlavně na jídlo, nečekali by, než v nich budou mláďata velká.

Jenže se ukázalo, že skořápky praskly až v době, kdy kasuáří kuřata v nich byla zralá k vyklubání –⁠ a to naznačuje, že Papuáncům šlo o to získat živá mláďata. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...