První vakcína proti viru marburg uspěla. Výsledky jsou slibné, tvrdí autoři

Jedna z nejnebezpečnějších nemocí, jaké lidstvo zná, až doposud odolávala snahám lékařů. Za šedesát let, co o viru marbug vědí, se jim nepodařilo najít proti němu vakcínu – až doteď.

Má smrtnost až 87 procent. Neexistuje proti němu lék ani očkování. A věda stále ještě přesně neprobádala jeho původ. Virus marburg zná sice medicína už od sedmdesátých let dvacátého století, ale stále proti němu scházejí účinné zbraně. 

Vědci teď ale oznámili v časopise The Lancet, že experimentální vakcína proti viru marburg funguje. Je bezpečná a u testovaných osob vyvolala imunitní reakci. Vyvinuli ji vědci amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID), kteří doufají, že by se toto očkování jednou mohlo stát důležitým nástrojem reakce na propuknutí epidemie tohoto viru.

První studie fáze 1 u lidí testovala experimentální vakcínu, která má prozatím označení Ad3-Marburg. Tato nová očkovací látka využívá modifikovaný šimpanzí adenovirus cAd3, který se už nedokáže množit ani napadat buňky. Cílí na glykoprotein, který se nachází na povrchu viru, a tím vyvolává imunitní reakci.

Virus marburg
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Tento princip už vědci využili dříve, když vyvíjeli očkování proti virům ebola a sudan, a v obou případech uspěli. Proto autoři vakcíny věřili v úspěch i nyní. 

Hrozba, kterou není radno podceňovat

Marburg je filovirus ze stejné rodiny jako ebola. Způsobuje rychle se zhoršující horečnaté onemocnění, které u velké části infikovaných osob vede k šoku a smrti. Vědci se domnívají, že nemoc u lidí propuká, když virus přeskočí ze svého primárního zvířecího hostitele, kterým jsou pravděpodobně někteří dlouhodobě nakažení kaloni egyptští žijící v subsaharské Africe.

Příznaky onemocnění jsou podobné příznakům pozorovaným u eboly, ostatně nějakou dobu za ni byl virus marburg také zaměňován. Zahrnují horečku, bolesti hlavy, zimnici, vyrážku, bolesti břicha, zvracení a průjem. S postupujícím onemocněním mohou pacienti trpět poruchami funkce mnoha orgánů, deliriem a výrazným krvácením z trávicího traktu nebo jiných míst, které může vyústit ve smrt.

Kromě podpůrné terapie nejsou k dispozici žádné schválené vakcíny ani specifická léčba. Vědci už testovali několik experimentálních očkovacích látek, ale žádná z nich se neukázala jako účinná, případně poskytovala ochranu jen velmi krátkou dobu, a nebyla tedy prakticky použitelná. V oblastech Afriky, kde je nemoc nejrozšířenější, by jednodávková vakcína, která by mohla chránit příjemce po dlouhou dobu, byla přitom zásadní součástí potlačení epidemií.

Povzbudivé výsledky

Do aktuální studie bylo zařazeno čtyřicet zdravých dospělých dobrovolníků v centru klinických zkoušek Walter Reed Army Institute of Research v Silver Spring ve státě Maryland. Dostali jednu nízkou, nebo vyšší dávku vakcíny. Dobrovolníky pak vědci sledovali a čekali, jestli se neobjeví nějaké vedlejší účinky. Monitorovali také imunitní reakci.

Bezpečnostní výsledky studie jsou podle studie povzbudivé: testovaní experimentální vakcínu dobře snášeli a nevyskytly se u nich žádné závažné nežádoucí příhody. U jednoho účastníka ze skupiny s vyšší dávkou se po očkování objevila horečka, která ale do následujícího dne odezněla.

Kromě toho se ukázalo, že zkoumaná vakcína vyvolává silnou a dlouhodobou imunitu vůči glykoproteinu viru marburg: 95 procent účastníků studie vykazovalo po očkování silnou protilátkovou odpověď a sedmdesát procent si ji udrželo po dobu delší než 48 týdnů.

Autoři pokládají test za takový úspěch, že budou investovat do dalších zkoušek – a to už v v praxi – v Ghaně, Keni a Ugandě. Pokud další údaje potvrdí slibné výsledky zjištěné v první fázi studie, mohla by být vakcína cAd3-Marburg jednou použita v nouzových reakcích na ohniska epidemií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...