První satelity vypuštěné ze západní Evropy selhaly. Raketa dosáhla oběžné dráhy, pak došlo k anomálii

Nahrávám video

První vyslání družic ze západní Evropy bylo patrně neúspěšné. Raketa vypuštěná v úterý speciálně upraveným Boeingem 747 společnosti Virgin Orbit, který odstartoval z letiště u města Newquay v britském Cornwallu, kvůli „anomálii“ dosáhla oběžné dráhy, družice na ni ale nedopravila. Na Twitteru o tom informoval Virgin Orbit.

Detaily přinesla společnost v úterý ráno. Stroj odstartoval před půlnocí SEČ s raketou přichycenou pod křídlem a poté se vznesl nad Atlantický oceán. Upravený letoun vypustil raketu LauncherOne nesoucí devět satelitů po půlnoci SEČ ve výšce zhruba 10 700 metrů. Raketa pak zažehla motory, rychle přešla na hypersonickou rychlost a úspěšně se dostala do vesmíru.

Let pak pokračoval úspěšným oddělením stupňů a zážehem druhého stupně. „V určitém okamžiku během zážehu motoru druhého stupně rakety a při rychlosti rakety vyšší než 11 tisíc mil za hodinu (17,7 tisíc km/h) však systém zaznamenal anomálii, která misi předčasně ukončila,“ uvedla Virgin Orbit. 

Raketa LauncherOne
Zdroj: ČTK

Přestože mise nedosáhla konečné oběžné dráhy, představuje její let podle Virginu důležitý krok vpřed – zejména proto, že se jí podařilo dosáhnout vesmíru. V pěti předchozích misích LauncherOne s nákladem pro soukromé společnosti a vládní agentury uspěl, tato je první, při níž se nepodařilo dopravit náklad na přesnou cílovou oběžnou dráhu.

Melissa Thorpeová, ředitelka společnosti Spaceport Cornwall, dodala: „Jsme nesmírně hrdí na všechno, čeho jsme dosáhli s našimi partnery z celého kosmického průmyslu zde ve Spojeném království a v USA. Dostali jsme se do vesmíru – jako první ve Spojeném království. Bohužel jsme se dozvěděli, že Virgin Orbit zaznamenal anomálii. To znamená, že jsme neuspěli. Dnes jsme přesto inspirovali miliony lidí a budeme se i nadále snažit inspirovat další miliony. Nejen svými ambicemi, ale také svou statečností. Ano, dobývání vesmíru je těžké, ale my jsme teprve na začátku.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...