První africká země schválila vakcínu proti malárii

Ghana jako první země světa schválila používání vysoce účinné vakcíny proti malárii, uvedl  list The Guardian. Látka vyvinutá na Oxfordské univerzitě byla ve výzkumu účinná u 77 procent testovaných lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které v roce 2021 čelila riziku nakažení malárií polovina světové populace, požaduje účinnost alespoň 75 procent. Většina obětí nemoci jsou děti do pěti let. V roce 2021 na malárii podle odhadů WHO zemřelo na 619 tisíc lidí.

Očkovací látka R21/Matrix-M podle studie zveřejněné v roce 2021 jako první překročila požadovanou úroveň účinnosti. Ghanské úřady proto schválily očkování u dětí ve věku pěti až 36 měsíců, které jsou úmrtím v důsledku malárie nejvíce ohroženy.

„Představuje to završení třiceti let výzkumu vakcíny proti malárii v Oxfordu. Vzniká vysoce účinné očkování, které lze v dostatečném rozsahu dodávat do zemí, které ho nejvíc potřebují,“ uvedl Adrian Hill, ředitel výzkumného Jennerova ústavu, který se na vývoji látky podílel.

Podle šéfa neziskové organizace Malaria no more Garetha Jenkinse je tato látka opravdovým přelomem v boji proti malárii: „S malárií můžeme skoncovat už v naší generaci, ale pouze pokud budou vlády investovat do výzkumu, který je nezbytný k zajištění nových léků a přípravků, jež mohou urychlit boj s touto strašlivou nemocí.“

WHO zatím pro širší užití vakcínu R21 neschválila, protože teprve probíhá třetí fáze testování této látky. Testy, které potvrzují, že vakcína je bezpečná, už ale proběhly a pro očkovací látku dopadly dobře. „Přestože může být očkování označované za obrovskou výhru v boji proti malárii, nejedná se o žádný všelék a je potřeba zvážit mnoho faktorů, než bude látka R21 schválená pro širší užití,“ uvedl Javier Guzmán ze Střediska pro globální rozvoj (CGD).

Podle něj není jasné, jestli na výrobu očkování bude k dispozici dostatek finančních zdrojů a také zda se vůbec vyplatí. Obzvlášť když se vezmou v potaz jiné cenově dostupnější cesty, jak se malárii bránit, jako například sítě ošetřené insekticidy, které se v endemických zemích doposud plně nezavedly.

Problém milionů

Malárii způsobují paraziti přenášení komáry. Přestože je nemoc léčitelná, každoročně si vyžádá stovky tisíc obětí a miliony nakažených. Prvními projevy jsou horečka, bolesti hlavy a zimnice.

Vědci proti ní v minulosti vyvinuli několik dalších vakcín, které ale měly nižší účinnost než R21. Podle Hilla je u malárie zapotřebí zkoumat tisíce genů a vyžaduje velmi širokou imunitní reakci, aby se člověk nemoci ubránil. Proto většina látek doposud nefungovala.

Pokrok v boji proti nemoci mimo jiné komplikuje také odolnost parazitů vůči běžně používaným lékům nebo příchod komárů odolných vůči insekticidům, kterým se daří v městském prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...