Průměrný člověk má v těle větší podíl tuku než slon, naznačila studie

Jsou sloni v zoologických zahradách obézní? Některé odhady to naznačovaly, proto se skupina vědců pokusila zjistit, zda je to pravda. Obezita totiž může u savců vést k řadě zdravotních problémů, včetně těch s rozmnožováním. Biologové popsali výsledky v odborném časopise Journal of Experimental Biology.

Sloni žijící „v zajetí“ – tedy v zoologických zahradách a podobných zařízeních – nejsou tak zdraví jako jejich protějšky, které žijí v divočině. V zoologických zahradách tito velcí suchozemští savci žijí kratší dobu a mají také nižší porodnost. Jednou z možných příčin je podle vědců obezita.

Na tu se v nové studii zaměřila Daniella Chusydová z Indiana University Bloomington. Konkrétně se rozhodla změřit množství tělesného tuku u slonů indických a zjistit, co to vypovídá o jejich zdraví.

„Zajímalo mě, jestli metody, které se převážně používají pro výzkum lidského zdraví, nám můžou pomoct zjistit více také o slonech,“ poznamenala podle serveru Science Alert Chusydová.

Obří fitness trackery

S kolegy tak Chusydová dala celkem 35 slonicím obří fitness trackery – v podstatě obdobu chytrých hodinek, které se používají při cvičení nebo běhání u lidí. Vědci pak zvířata krmili chlebem namočeným ve vodě, která obsahovala izotopy, které usnadnily měřit hmotnost. Během experimentu slonům pravidelně odebírali krev a díky tomu vypočítali, jaký podíl jejich celkové tělesné hmotnosti tvoří tuky. 

V posledních letech se někteří vědci začali obávat, že sloni chovaní v zajetí příliš žerou a málo cvičí, což by je mohlo vystavit riziku kardiovaskulárních chorob, kloubních problémů a možná by to dokonce mohlé vést k i reprodukčním problémům – což by ohrozilo budoucnost celého druhu.

Minimálně část těchto obav ale podle nové studie není oprávěná. I když sloni chovaní v zajetí zjevně nejsou tak zdraví, jako by byli ve volné přírodě, jejich problémy s plodností nemusí vyplývat z nedostatku pohybu nebo nadměrného tuku. Ukázalo se totiž, že zkoumaní samci mají průměrně 8,5 procenta tělesného tuku a samice zhruba 10 procent. Zdravý dospělý člověk má přitom mezi šesti a 31 procenty tělesného tuku.

Když autoři porovnali toto množství s jinými zdravotními problémy u asijských slonů, zjistili přesný opak toho, co očekávali. Po stránce tělesné se totiž sloni v zajetí pohybovali stejně, jako kdyby měli volný pohyb v přírodě – nachodili zhruba 0,03 až 2,8 kilometru za hodinu.

Pokud jde o plodnost, zdá se, že nejvíce s ní mají problém sloni s podváhou – nikoliv ti s nadváhou. Neplodné samice měly nejméně tuku z celého zkoumaného vzorku; autoři studie se domnívají, že tento úbytek hmotnosti mohl být příčinou jejich zhoršené plodnosti – také u lidí to funguje podobně.

Stále tedy není jasné, jestli sloni v zoologických zahradách trpí obezitou ve větší míře než ve volné přírodě. Navíc obezitu je nesmírně těžké definovat, a to i u lidí. Podle autorů studie je tedy zapotřebí provést další výzkum, aby se zjistilo, jaké množství tuku je u asijských slonů nezdravé a také na jakých místech je pro ně největší hrozbou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...