Proč psi naklánějí hlavu? Vědci narazili na otázku, nad kterou zatím tápou

Přestože jsou psi nejdéle domestikovaná zvířata a lidstvo po jejich boku strávilo už desítky tisíc let, stále toho i nich spoustu nevíme. Na novou otázku narazili vědci zcela náhodou.

Zná to asi každý majitel psa –⁠ když se jeho zvířecí přítel člověku podívá do očí, nečekaně často nakloní hlavu na stranu. Působí to velmi lidsky, inteligentně a současně přátelsky. Ale proč to psi dělají?

Na tuto otázku nedávno narazil čistě náhodou tým vědců, kteří studovali „superinteligentní“ psy. Jde o výjimečně nadaná zvířata s extrémně dobrou pamětí a schopností rozeznávat lidskou řeč. Zatímco průměrný pes si umí zapamatovat názvy asi dvou hraček, jež je pak schopen na příkaz přinést, tito „štěkající einsteini“ mají paměť násobně lepší.

Ve studii se vědci zaměřili na ty, kteří rozlišovali nejméně deset předmětů, šampion mezi nimi dokonce identifikoval 54 věcí. Všechno to byly border kolie, jež jsou dlouhodobě považované za intelektuální elitu mezi psovitými šelmami.

Autoři studie si během experimentů všimli něčeho divného –⁠ než psi správně aportovali hračku, velmi často těsně předtím nakláněli hlavu na bok. Všech sedm nejnadanějších psů spojovalo právě naklánění hlavy. Když se to vědci pokusili nějak vysvětlit, zjistili, že selhali –⁠ nenašli k tomuto fenoménu žádné vysvětlení ani kvalitní výzkumy. A tak je udělali sami, respektive s tím začali.

„Ten vzorec se opakoval příliš často na to, aby se jednalo o pouhou náhodu,“ tvrdí Andrea Sommese, který studii vedl. Rychlé vyhledávání na internetu přineslo spoustu spekulativních výsledků. Podle některých psi naklánějí hlavu, aby lépe slyšeli, naslouchali určitým slovům nebo tónům nebo lépe viděli za čumák. Sommese našel i jednu studii, která předpokládá, že častěji to dělají psi z útulků, údajně proto, že chápou, jak moc se to lidem líbí.

Čas na pokusy

Vědci zjistili, že když dostali psí géniové za úkol aportovat hračku, nahnuli hlavu ve 43 procentech případů, ale u průměrných psů to bylo jen ve dvou procentech případů. Vědci ale nenašli žádnou souvislost mezi tímto pohybem a úspěšností vybrat správný předmět, popisují ve studii, která vyšla v odborném časopise Animal Cognition.

Dále se ukázalo, že jednotlivá zvířata měla dokonce upřednostňovanou stranu, podobně jako lidé preferují levou nebo pravou ruku. To se shodovalo po celé měsíce záznamů bez ohledu na to, kde stál majitel ve vztahu k psovi. „Pokud byl pes levák, zůstal levákem,“ říká Sommese pro odborný žurnál Science.

Poznamenává, že všechny border kolie ve studii sice poznaly vyslovovaná slova, ale pouze nadaní psi, kteří si správně přiřadili význam jednotlivých slov, nakláněli pravidelně a opakovaně hlavy. To podle něj znamená, že tyto pohyby nejsou jen známkou obeznámenosti s určitými zvuky –⁠ kdyby tomu tak bylo, všichni psi by to dělali se stejnou pravděpodobností. Tým se domnívá, že by to mohlo souviset s takzvaným mentálním zpracováním, mohlo by se tedy jednat o příznak vysokého soustředění u nadaných psů. 

Monique Udellová, která se věnuje výzkumu psího chování dlouhodobě, ale na studii se nepodílela, nikdy předtím neviděla, že by se naklánění hlavy objevilo v podobné studii. Upozorňuje, že tato pozorování jsou předběžná, ale domnívá se, že by mohla otevřít úplně nový směr výzkumu psích schopností. „Dalším krokem je výzkum, ve kterém bychom zjistili, co náklon hlavy skutečně znamená,“ říká Udellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...