Proč ještě lidé nepotkali inteligentní mimozemšťany? Odpovědí může být AI, spekuluje astronom

Umělé inteligence mohou fungovat jako jakési síto, které brání vzniku vyspělých civilizací schopných komunikovat a cestovat napříč kosmem. Mohlo by to vysvětlovat, proč je vesmír tak prázdné a tiché místo.

Přestože se výzkum umělé inteligence (AI) stále zrychluje, stále se nepodařilo dosáhnout toho, čemu se říká „opravdová umělá inteligence“ anebo také superinteligence. Tedy stroj, který bude nejen mnohem chytřejší než lidské bytosti, ale navíc nebude ani omezený rychlostí učení našeho druhu. Taková inteligence by mohla samu sebe zdokonalovat mnohem rychleji, než může člověk – a je tedy pravděpodobné, že by ho rychle překonala.

Protože taková entita zatím neexistuje, jsou spekulace o ní jen teoretické. Ale její potenciální schopnosti vedou mnoho špičkových vědců k úvahám, co by její vznik znamenal. V odborném žurnálu Acta Astronautica se teď nad touto otázkou zamyslel skotský astronom Michael A. Garrett. Podle něj by AI mohla představovat takovou hrozbu, že by se tak dala vysvětlit slavná záhada Fermiho paradoxu.

Proč všude kolem nejsou inteligentní civilizace?

Statisticky by měl podle této úvahy fyzika Enrica Fermiho totiž vesmír doslova překypovat inteligentními civilizacemi. A lidstvo by mělo být schopné je snadno odhalit. Jenže realita je opačná: I když se o to mnoho vědeckých skupin po celém světě intenzivně snaží, stále se nepovedlo najít jediný důkaz o jakémkoliv životě v kosmu, natožpak inteligentním.

Garrett popsal svoje vysvětlení Fermiho paradoxu ve zmíněném odborném časopise. Podle něj by mohla být právě umělá inteligence tím „velkým filtrem“, který životu po celém vesmíru brání, aby se vyvinul v civilizace schopné cestovat kosmem a setkávat se s dalšími podobnými tvory.

„Rychlý vývoj umělé inteligence, který může vést k opravdové superinteligentní AI, se může protnout s kritickou fází vývoje civilizace – přechodem od jednoplanetárního druhu k druhu multiplanetárnímu,“ popisuje Garrett. Právě v tomto bodě by mohla řada civilizací podle něj selhat, protože AI bude postupovat mnohem rychleji než schopnosti biologického druhu ji ovládat nebo udržitelně zkoumat.

Problém superinteligentní umělé inteligence spočívá podle Garretta v její sebezdokonalující se povaze. Má totiž potenciál zlepšovat své vlastní schopnosti rychlostí, která nekonečně předstihuje schopnosti živých druhů. Může vyvíjet vylepšení, jimiž bude své schopnosti zlepšovat tak, že její „evoluce“ proběhne v horizontu dní, hodin nebo dokonce minut.

„Potenciál, že se něco zvrtne, je obrovský,“ komentuje Garrett svou hypotézu v článku na webu Conversation. „Pokud se například národy, které si budou navzájem konkurovat, budou stále více spoléhat na autonomní systémy AI a přenechávat jim moc, mohly by být vojenské schopnosti využity k zabíjení a ničení v nebývalém měřítku. To by potenciálně mohlo vést ke zničení celé naší civilizace, včetně samotných systémů AI,“ popisuje astronom jeden z možných scénářů.

Právě umělá inteligence podle jeho úvahy zkracuje možnou existenci pokročilé technologické civilizace na pouhých sto let. „To je zhruba doba mezi schopností přijímat a vysílat signály mezi hvězdami (rok 1960) a odhadovaným vznikem superinteligence (rok 2040) na Zemi. Pokud tento odhad dosadíme do optimistické verze Drakeovy rovnice, která se snaží odhadnout počet aktivních, komunikujících mimozemských civilizací v Mléčné dráze, naznačuje to, že v daném okamžiku existuje jen hrstka inteligentních civilizací. Navíc, podobně jako my, by jejich relativně skromné technologické aktivity mohly způsobit, že jejich odhalení bude poměrně náročné,“ míní Garrett.

Varování před budoucím vývojem

Tento výzkum podle jeho autora slouží hlavně jako výzva zodpovědným lidem, aby co nejrychleji vytvořili robustní regulační rámce, které by usměrňovaly vývoj umělé inteligence, a to včetně vojenských systémů.

Nejde jen o to zabránit zneužití AI na Zemi; zásadní podle Garreta je, aby vývoj AI byl v souladu s dlouhodobým přežitím našeho druhu. „Jak poznamenal historik Yuval Noah Harari, nic v dějinách nás nepřipravilo na to, jaký dopad bude mít zavedení nevědomých, superinteligentních entit na naši planetu. Důsledky autonomního rozhodování umělé inteligence nedávno vedly k výzvám významných představitelů v této oblasti k vyhlášení moratoria na vývoj umělé inteligence, dokud nebude zavedena odpovědná forma kontroly a regulace. Ale i kdyby se všechny země dohodly na dodržování přísných pravidel a regulace, nepoctivé organizace bude obtížné zkrotit,“ varuje vědec.

Obzvláště znepokojivou oblastí je podle něj integrace autonomní AI do vojenských obranných systémů. Již nyní existují důkazy o tom, že lidé se dobrovolně vzdají značné části pravomocí ve prospěch stále schopnějších systémů, protože ty mohou provádět užitečné úkoly mnohem rychleji a efektivněji bez lidského zásahu. „Vlády se proto zdráhají tuto oblast regulovat vzhledem ke strategickým výhodám, které umělá inteligence nabízí, jak se nedávno zničujícím způsobem ukázalo v Gaze,“ zakončuje astronom s narážkou na informace, které zveřejnil například deník Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 11 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 13 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...