Proč ještě lidé nepotkali inteligentní mimozemšťany? Odpovědí může být AI, spekuluje astronom

Umělé inteligence mohou fungovat jako jakési síto, které brání vzniku vyspělých civilizací schopných komunikovat a cestovat napříč kosmem. Mohlo by to vysvětlovat, proč je vesmír tak prázdné a tiché místo.

Přestože se výzkum umělé inteligence (AI) stále zrychluje, stále se nepodařilo dosáhnout toho, čemu se říká „opravdová umělá inteligence“ anebo také superinteligence. Tedy stroj, který bude nejen mnohem chytřejší než lidské bytosti, ale navíc nebude ani omezený rychlostí učení našeho druhu. Taková inteligence by mohla samu sebe zdokonalovat mnohem rychleji, než může člověk – a je tedy pravděpodobné, že by ho rychle překonala.

Protože taková entita zatím neexistuje, jsou spekulace o ní jen teoretické. Ale její potenciální schopnosti vedou mnoho špičkových vědců k úvahám, co by její vznik znamenal. V odborném žurnálu Acta Astronautica se teď nad touto otázkou zamyslel skotský astronom Michael A. Garrett. Podle něj by AI mohla představovat takovou hrozbu, že by se tak dala vysvětlit slavná záhada Fermiho paradoxu.

Proč všude kolem nejsou inteligentní civilizace?

Statisticky by měl podle této úvahy fyzika Enrica Fermiho totiž vesmír doslova překypovat inteligentními civilizacemi. A lidstvo by mělo být schopné je snadno odhalit. Jenže realita je opačná: I když se o to mnoho vědeckých skupin po celém světě intenzivně snaží, stále se nepovedlo najít jediný důkaz o jakémkoliv životě v kosmu, natožpak inteligentním.

Garrett popsal svoje vysvětlení Fermiho paradoxu ve zmíněném odborném časopise. Podle něj by mohla být právě umělá inteligence tím „velkým filtrem“, který životu po celém vesmíru brání, aby se vyvinul v civilizace schopné cestovat kosmem a setkávat se s dalšími podobnými tvory.

„Rychlý vývoj umělé inteligence, který může vést k opravdové superinteligentní AI, se může protnout s kritickou fází vývoje civilizace – přechodem od jednoplanetárního druhu k druhu multiplanetárnímu,“ popisuje Garrett. Právě v tomto bodě by mohla řada civilizací podle něj selhat, protože AI bude postupovat mnohem rychleji než schopnosti biologického druhu ji ovládat nebo udržitelně zkoumat.

Problém superinteligentní umělé inteligence spočívá podle Garretta v její sebezdokonalující se povaze. Má totiž potenciál zlepšovat své vlastní schopnosti rychlostí, která nekonečně předstihuje schopnosti živých druhů. Může vyvíjet vylepšení, jimiž bude své schopnosti zlepšovat tak, že její „evoluce“ proběhne v horizontu dní, hodin nebo dokonce minut.

„Potenciál, že se něco zvrtne, je obrovský,“ komentuje Garrett svou hypotézu v článku na webu Conversation. „Pokud se například národy, které si budou navzájem konkurovat, budou stále více spoléhat na autonomní systémy AI a přenechávat jim moc, mohly by být vojenské schopnosti využity k zabíjení a ničení v nebývalém měřítku. To by potenciálně mohlo vést ke zničení celé naší civilizace, včetně samotných systémů AI,“ popisuje astronom jeden z možných scénářů.

Právě umělá inteligence podle jeho úvahy zkracuje možnou existenci pokročilé technologické civilizace na pouhých sto let. „To je zhruba doba mezi schopností přijímat a vysílat signály mezi hvězdami (rok 1960) a odhadovaným vznikem superinteligence (rok 2040) na Zemi. Pokud tento odhad dosadíme do optimistické verze Drakeovy rovnice, která se snaží odhadnout počet aktivních, komunikujících mimozemských civilizací v Mléčné dráze, naznačuje to, že v daném okamžiku existuje jen hrstka inteligentních civilizací. Navíc, podobně jako my, by jejich relativně skromné technologické aktivity mohly způsobit, že jejich odhalení bude poměrně náročné,“ míní Garrett.

Varování před budoucím vývojem

Tento výzkum podle jeho autora slouží hlavně jako výzva zodpovědným lidem, aby co nejrychleji vytvořili robustní regulační rámce, které by usměrňovaly vývoj umělé inteligence, a to včetně vojenských systémů.

Nejde jen o to zabránit zneužití AI na Zemi; zásadní podle Garreta je, aby vývoj AI byl v souladu s dlouhodobým přežitím našeho druhu. „Jak poznamenal historik Yuval Noah Harari, nic v dějinách nás nepřipravilo na to, jaký dopad bude mít zavedení nevědomých, superinteligentních entit na naši planetu. Důsledky autonomního rozhodování umělé inteligence nedávno vedly k výzvám významných představitelů v této oblasti k vyhlášení moratoria na vývoj umělé inteligence, dokud nebude zavedena odpovědná forma kontroly a regulace. Ale i kdyby se všechny země dohodly na dodržování přísných pravidel a regulace, nepoctivé organizace bude obtížné zkrotit,“ varuje vědec.

Obzvláště znepokojivou oblastí je podle něj integrace autonomní AI do vojenských obranných systémů. Již nyní existují důkazy o tom, že lidé se dobrovolně vzdají značné části pravomocí ve prospěch stále schopnějších systémů, protože ty mohou provádět užitečné úkoly mnohem rychleji a efektivněji bez lidského zásahu. „Vlády se proto zdráhají tuto oblast regulovat vzhledem ke strategickým výhodám, které umělá inteligence nabízí, jak se nedávno zničujícím způsobem ukázalo v Gaze,“ zakončuje astronom s narážkou na informace, které zveřejnil například deník Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 3 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 4 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 20 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 23 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.