Probíhá největší kůrovcová kalamita. Ale ne u nás, říká entomolog Hulcr

Nahrávám video
Hyde Park Civilizace s entomologem Jiřím Hulcrem
Zdroj: ČT24

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl český vědec Jiří Hulcr, který je expertem na kůrovce. Působí v laboratoři na University of Florida, ale spolupracuje stále i s českou Akademií věd. Podle něj nejsou ovšem problémem lesů pouze kůrovci.

Podle Hulcra žijeme v antropocénu, v době, kdy člověk ovlivňuje přirozené procesy chodu planety do té míry, že jim dominuje. „Lesy jsou husté, atmosféra je horká, stromy jsou pod stresem. Ti kůrovci, to je vlastně jenom něco jako vyrážka,“ uvedl vědec.

Lidem podle Hulcra uniká většina perspektivy, soustředí se jen na malou výseč problému. Proto přeceňují jen to, co bezprostředně vidí – v případě problémů lesů je to kůrovec. „My se na ně tak soustředíme, že nám uniká 350 stupňů toho celého, té celé perspektivy,“ míní odborník na hmyz.

Kácet, nebo nekácet

Zúžením pohledu se také podle něj vysvětluje, proč se složitá diskuse o kůrovci mnohdy zužuje na pouhé: kácet, nebo nekácet? „To je otázka dřevařská, když už máme plantáž nasázenou nějakým způsobem. Ale vraťme se zpátky do padesát let. Jak to vůbec vzniklo?“ vybízí badatel k zamyšlení. Když si na otázku společnost odpoví, tak předejde tomu, aby se stejná situace neopakovala třeba za dalších padesát let, věří vědec.

„Pokud se budeme pořád snažit sázet smrkové monokultury, tak nám to prostě nepůjde. Ale to už dneska všichni vědí. Před dvaceti lety to tak ale nebylo,“ podotýká Hulcr. Zapomíná se podle něj přitom, jak klíčová je komunikace vědců směrem k veřejnosti. Že je něco obecně známé ve vědecké komunitě, ještě vůbec nemusí znamenat, že se to dostane mezi lidi. Sami badatelé přitom na tomto poli nemusejí být úplně dobří – proto by měla společnost více investovat do lidí, kteří to zvládnou.

Za císaře pána

Uplynulých dvacet let podle Huclra u nás v otázkách kůrovce vypadalo jako souboj mezi vědci a lesníky. Druzí jmenovaní se podle něj přitom řídili poznatky, které považovali za relevantní a pravdivé, jenže jejich poznání bylo prý zastaralé.

Většina tradičních českých lesnických postupů se totiž podle experta zrodila uprostřed 19. století. „Za císaře pána ale panovala výjimečná zima a vlhko. To už se nebude opakovat. Nebude,“ vysvětluje Hulcr. Stačí se podle něj podívat na teploměr, aby bylo vidět, jak moc se svět proměnil, a jak nefunkční jsou tedy zásady, jimiž se lesníci snaží řídit. „Já pořád říkám, že jsou teploměry na různých institucích, které nekecají. To se prostě nedá okecat,“ zdůrazňuje.

Řešení problému s kůrovcem

Řešení kůrovcové kalamity podle Hulcra při širším pohledu existují. „Tak zaprvé přestat se soustředit na kůrovce, přestat s ním bojovat, tam není ten problém. Soustředit se na to, kde problém je. Stromy trpí, rozřeďme je. Probírka. Nesázíme správné stromy na správné místo,“ nechal se slyšet přední odborník na kůrovce.

I to jsou ale jen částečná řešení. „A upřímně řečeno – s čím je opravdu potřeba něco dělat, je globální oteplování. Je to náš obrovský problém. Je potřeba vyndat hlavu z písku a něco s tím dělat,“ vyzývá Hulcr.

Kůrovec je v tomto ohledu jen příznakem. Jako příklad uvádí Vysočinu, která patří v současné době k nejvíce postiženým místům v republice. „Kůrovec to nezlikvidoval, to je přirozená obměna systému na takový, který mnohem lépe odpovídá současným podmínkám. Prostě je horko a sucho. Smrk už tam nežije, ale podívejte na tu zemi: teď je pokrytá jeřabinami a borovicemi, a především břízami,“ popisuje.

Do budoucnosti vidíme

Věda umí předpovědět, jak budou vypadat z hlediska klimatu budoucí podmínky pro stromy. „Teď je potřeba přestat žít jako za císaře pána a mít trošku odhodlání se podívat do budoucnosti,“ říká Hulcr. „Povídání o tom, že vlastně nikdo neví, jak budoucnost bude vypadat, že modely jsou nejisté, to prostě není pravda. Co je nejisté, je politická situace a to, jestli budeme jako lidstvo ochotni a schopni nějakým způsobem limitovat naše výplody,“ doplňuje vědec s tím, že modely jsou neuvěřitelně přesné.

„V modelech problém není, je zase v nás. V tom, že nejsme schopní předpovědět, jak se bude chovat lidstvo. Proto já nevím, jak bude vypadat Vysočina. Nevím. Nechme Vysočinu, ať nám to ukáže,“ dodává entomolog.

Pohled za humna

Podle Hulra je problém globální. Největší kůrovcová kalamita všech dob se totiž teď neodehrává u nás, jak by to mohlo někdy podle zpravodajství vypadat. „Právě teď se děje téměř bez dokumentace na Sibiři, kde populace konkrétního lýkohuba likviduje jedlové porosty v tajze, která se ještě dávno zdála nekonečná,“ upozornil expert.

Důsledky jsou podle Hulcra nehezké. „Tam se neděje jen to, že umírá spousta jedlí. Jde o kombinaci toho, co jsem říkal, těch dvou největších problémů v antropocénu. Jednak je horko a ty jedle jsou stresované. Čím víc na sever, tím je ten rozdíl v teplotách mnohem větší. A další problém jsou invazní druhy – tento kůrovec na jedlích není ze Sibiře. Ten je z Dálného východu, z Japonska a z východní Číny,“ popisuje vědec.

Zavlekli ho tam ale lidé transsibiřskou magistrálou. „Čili teď se to tam takhle srazilo: stresované jedle, invazní kůrovec, vedro. A jedlové porosty se rozpadají,“ zdůrazňuje biolog. A to má další důsledky.

„Místo toho, aby jedle ochlazovaly tajgu, tak teď jsou tam místo toho břízy a louky, které neochlazují tak rychle. Místo aby lesy regulovaly naši teplotu, tak se naopak ta místa ohřívají ještě rychleji. Plus tak navíc vznikají lokality, které už více oxidu uhličitého vyprodukují, než by dokázaly pohltit,“ konstatuje Hulcr.

Celý rozhovor je ve videu na začátku článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...