Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.

„Naši nanoroboti umějí chemicky i mechanicky ničit bakteriální kolonie, které odolávají antibiotikům nebo je velmi obtížné je odstranit, například z pórů filtračních systémů. Jsou velcí zhruba jako virus, můžeme je přesně řídit pomocí magnetického pole a zasahovat s nimi proti bakteriím i biofilmům v těžko dostupných místech,“ přiblížil vedoucí výzkumné skupiny Advanced Nanorobots & Multiscale Robotics Laboratory na VŠB-TUO Martin Pumera. „Představují tak jakési nanolékaře a nanočističe,“ doplnil.

Právě k čištění filtračních systémů by mohli nanoroboti CONREX sloužit i na ISS, je třeba ale otestovat, jak budou fungovat a jak je bude možné řídit v podmínkách minimální gravitace, tedy ve stavu beztíže. Experiment na ISS se zaměřuje na výzkum chování nanorobotů v mikrogravitaci a jejich interakci s perzistentními biofilmy, které způsobují infekce nebo zanášení filtračních systémů. Prostředí beztíže nám umožňuje sledovat jevy, které jsou na Zemi překryty působením gravitace. Výsledky přispějí nejen k rozvoji technologií pro budoucí kosmické mise, ale také k novým řešením v oblasti čištění vody a boji s antibiotickou rezistencí,“ věří Pumera.

Řízení bez přímého zásahu člověka

Řídicí centrum, jehož prostřednictvím vědci nanoroboty obvykle ovládají, má běžně velikost pracovního stolu, pro vesmírný experiment ale bylo nutné toto centrum zmenšit bez omezení jeho funkcí.

„Naším cílem je vytvořit autonomní systém, který bude schopen nanoroboty v tomto prostředí řídit bez přímého zásahu člověka. Na fakultě máme unikátní prostředí, kde se přirozeně propojují elektrotechnika, informatika, umělá inteligence i pokročilé metody řízení. Právě toto interdisciplinární spojení nám umožňuje řešit takto komplexní úlohu – od návrhu elektroniky a řídicích systémů přes zpracování dat až po vývoj autonomních algoritmů,“ uvedl děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO a hlavní řešitel projektu Radek Martinek.

Experimentální modul, v němž budou všechny součásti uložené, vyvíjí brněnská společnost TRL Space. „Bude fungovat jako malá autonomní laboratoř. Přešli jsme od teoretického konceptu k detailnímu inženýrskému návrhu. Definujeme finální technické parametry zařízení tak, aby splňovalo přísné bezpečnostní standardy pro integraci do systémů ISS. Vývoj momentálně postupuje rychleji, než jsme původně předpokládali,“ sdělil za TRL Space programový manažer Václav Havlíček.

„Jedním z hlavních úkolů astronauta na ISS je práce s vědeckými experimenty. CONREX je skvělým příkladem toho, jak může mikrogravitace pomoci otestovat technologie, které na Zemi jednoduše vyzkoušet nejdou. Právě takové projekty dávají kosmickým misím skutečný smysl, protože přinášejí nové poznatky a technologie využitelné tady na Zemi,“ doplňuje Aleš Svoboda, budoucí český astronaut, jehož misi schválila a financuje vláda.

Ten v těchto dnech zahajuje poslední fázi výcviku pro misi na mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Bude cvičit třeba ve virtuální realitě nebo potápěním v bazénu s modelem jednoho z modulů ISS. „Třetí fáze výcviku navazuje na to, co jsme absolvovali v předchozích měsících. Potápění, nácvik práce mimo stanici nebo robotické systémy jsou dovednosti, které přímo souvisejí s prací na ISS,“ shrnul Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...