Přísné známky snižují cíle dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře, ukazuje český výzkum

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

„Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k neadekvátním rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k méně optimální alokaci talentů,“ uvedl jeden z autorů studie Tomáš Protivínský.

Podle výzkumu chce například vysokou školu vystudovat až 87 procent deváťáků s jedničkou z matematiky, zatímco mezi žáky s trojkou je to 39 procent. Známky na vysvědčení navíc často představují jedno z přijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích. Kromě studijní dráhy pak výrazně ovlivňují i to, o jakou práci chtějí žáci usilovat, zjistili autoři studie.

Upozornili, že učitelé při známkování přistupují k dětem rozdílně i podle pohlaví a socioekonomického postavení jejich rodin. Za stejný matematický výsledek dostávají dívky v průměru o třetinu lepší známku než chlapci. U žáků z lépe postavených rodin představuje tento rozdíl zhruba čtvrtinu klasifikačního stupně, uvedli výzkumníci.

Dívky a žáci z bohatších rodin potom podle nich mají výrazně vyšší zájem o vystudování vysoké školy než chlapci a děti z chudšího prostředí s jinak stejnou úrovní matematických dovedností.

Podle vědce Daniela Münicha tak rozdíly v přísnosti známkování narušují proces vzdělávání, který by mělo hodnocení naopak podporovat. „Známky by proto měly více vycházet z objektivnějších kritériích a je velmi vhodné je doplňovat detailnějším písemným hodnocením,“ míní.

Poukázal na to, že známkování se používá ve většině českých škol a ministerská vyhláška o kvalifikaci jim v tom ponechává velkou autonomii. Podle Münicha by se proto o tuto problematiku měla zajímat víc i Česká školní inspekce a vzdělávací politika.

K tomu, aby školy před známkami upřednostnily slovní hodnocení, vyzývalo například v minulém školním roce ministerstvo školství v souvislosti s výukou na dálku při epidemii covidu-19. Podle inspekce v pololetí využila slovní či kombinované hodnocení alespoň v některých třídách zhruba čtvrtina škol. Změnu v přístupu k pololetnímu hodnocení tehdy provedlo 15 procent základních škol a méně než desetina středních škol.

Každá škola může hodnotit po svém

Pravidla pro hodnocení žáků jsou součástí školního řádu každé školy, schvaluje je školská rada. Pokud základní škola nahradí známky slovním hodnocením na vysvědčení, musí ho později pro účely přijímacích zkoušek na střední školy převést opět na známky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...