Příčinou astmatu by mohla být nákaza RSV v prvním roce života. Ukazují to výsledky nové studie

Výzkum vedený americkými lékaři hledal souvislost mezi respiračním virem RSV u kojenců a astmatem u pětiletých dětí. Článek vyšel v odborném časopise The Lancet.

RSV – neboli respirační syncyciální virus – je nejčastější příčinou, která způsobuje klasickou dětskou „rýmičku“. Projevuje se nachlazením, ale výjimečně může mít zejména u mladších dětí i závažnější důsledky. Ví se, že do dvou let věku jím onemocní většina dětí. 

Ale co když se tímto virem nakazí velmi malé děti, které ještě nemají úplně vyvinutý imunitní systém? Nemohlo by to mít nějaké dlouhodobější důsledky? Právě na to se podíval nový výzkum, který dospěl k pozoruhodným výsledkům. 

Podle této nové studie měly totiž děti, které se během prvního roku života nenakazily RSV, podstatně nižší riziko, že se u nich později v dětství projeví astma. Konkrétně: z 1 741 dětí zařazených do studie mělo 944 (54 %) v kojeneckém věku RSV infekci. Podíl dětí s astmatem ve věku 5 let byl nižší u dětí bez RSV infekce v kojeneckém věku než u dětí s RSV infekcí v kojeneckém věku.

V této analýze bylo nakažení RSV během prvního roku spojeno s o 26 procent vyšším rizikem výskytu astmatu ve věku 5 let než u dětí infikovaných v pozdějším věku. Autoři odhadují, že kdyby se podařilo zabránit nákaze RSV u dětí do jednoho roku, snížilo by po množství dětských astmatů o 15 procent.

Tyto výsledky jsou podle vědců natolik silné, že naznačují příčinnou souvislost – tedy, že právě působení RSV viru může být tím, co má významný vliv na vznik astmatu později. Korelace ale není kazualita, takže to zatím nejsou schopní prokázat dostatečně přesvědčivě. Zjištěná souvislost je podle nich ale natolik silná, že ve výzkumu chtějí pokračovat – rádi by se v něm zaměřili na to, jaký je vliv nejrůznějších opatření, která se proti RSV v prvním roce dítěte používají.

Záhadné astma

Astma je ve vyspělých zemích jedním z nejčastějších dlouhodobých onemocnění; často postihuje právě i děti. Příčiny tohoto stavu zatím nebyly vědecky dostatečně objasněny, ale zřejmě je jich více. Kromě dědičné predispozice zodpovídají za zvýšenou citlivost dýchacích cest především vlivy prostředí a také životní styl.

Prudký nárůst astmatických onemocnění v průmyslových zemích naznačuje, že pro rozvoj astmatu je důležitým rizikovým faktorem „západní“ životní styl, včetně stravovacích návyků. Mezi další možné faktory podle vědců patří:

  • nesprávná tepelná izolace staveb, jejímž důsledkem je výskyt plísní,
  • nedostatečné odvětrávání vnitřních prostor,
  • vdechování alergenů a škodlivých látek ve vnitřním prostředí,
  • kouření nebo pasivní kouření,
  • častý pobyt ve vnitřních prostorách,
  • příliš vysoké hygienické standardy, jejichž důsledkem je nedostatek podnětů pro imunitní systém,
  • zvýšená expozice chemikáliím,
  • zvýšené znečištění vzduchu a s tím související zvýšení koncentrace škodlivých látek (např. částice z výfukových plynů dieselových motorů, ozon).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...