Přibývá rakoviny plic u nekuřáků. Příčinou je znečištění, v Asii i bylinky, konstatuje studie

Nová studie ukazuje, že ke vzniku rakoviny plic silně přispívají znečištěné ovzduší, tradiční bylinné léky a další environmentální vlivy. Způsobují totiž genetické mutace, které mohou přispívat ke vzniku rakoviny plic také u lidí, kteří v minulosti nekouřili.

O rakovině plic se mluví jako o nemoci kuřáků. Jenže s tím, jak ubývá kuřáků tabáku, objevují se v nemocnosti touto chorobou nové trendy – podle lékařů jsou to trendy znepokojivé. Rakoviny plic totiž přibývá u lidí, kteří nikdy nekouřili. Navíc tento druh zhoubného bujení neúměrně postihuje ženy, a to zejména ty asijského původu. Mnohem častěji než na Západě se také objevuje v Asii.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukázala prstem na hlavní nový zdroj těchto problémů. Je jím znečištění životního prostředí. „Jsme svědky problematického trendu: lidé, kteří nikdy nekouřili, stále častěji onemocní rakovinou plic, ale dosud jsme nepochopili proč,“ uvedl spoluautor studie Ludmil Alexandrov z Kalifornské univerzity v San Diegu. „Náš výzkum ukazuje, že právě znečištěné ovzduší je silně spojené se stejnými typy mutací DNA, které obvykle spojujeme s kouřením.“

Až donedávna byl tento problém v podstatě neviditelný. Hlavní příčina rakoviny plic, kouření, totiž byla tak dominantní, že zakryla ostatní možné vlivy. Teprve nyní, kdy vliv kouření klesá, se dají tyto další příčiny najít. Nový výzkum se cíleně díval jenom na ně.

Vědci navrhli výzkum, který se zaměřil pouze na nekuřáky, zkoumal u nich vznik rakoviny s ohledem na genetické souvislosti. Statistická souvislost se už objevila ve více studiích v minulosti, ale zatím se nedařilo odhalit, co za tím stojí: tedy, jak špinavý vzduch ničí DNA, v níž vyvolává genetické změny vedoucí nakonec k rakovině.

Znečištění ovzduší a mutace

Tým analyzoval plicní nádory 871 lidí, kteří nikdy nevzali cigaretu mezi rty. Tato zkoumaná skupina pocházela z 28 zemí světa, které se od sebe liší různou úrovní znečištění, a to v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe. Vědci sekvenovali kompletní genom všech těchto lidí, což jim umožnilo získat různé vzorce mutací DNA, které svědčí o tom, jak byla těla těchto lidí vystavena znečištění a co to s jejich organismy udělalo.

Když tato data zkombinovali s údaji o tom, jaké je znečištění v bydlištích těchto osob, dokázali popsat souvislost. Ukázalo se, že lidé, kteří žijí ve více znečištěném prostředí, měli v plicních nádorech výrazně více mutací spojených s rakovinou.

Platila přitom přímá úměra: čím většímu znečištění byl člověk vystaven, tím více mutací se našlo v jeho plicních nádorech. Tyto nádory měly také kratší telomery – ochranné čepičky na koncích chromozomů – což je známkou zrychleného stárnutí buněk.

Nový pohled na pasivní kouření?

Zajímavé a nečekané bylo, že vědci v datech nenašli žádnou patrnou souvislost genetických změn s pasivním kouřením. Plicní nádory nekuřáků vystavených pasivnímu kouření vykazovaly pouze mírný nárůst mutací spolu s kratšími telomerami, ale ne už výrazné mutační znaky nebo řídicí mutace. Obě tyto změny byly přitom u znečištění zcela jasně patrné.

Vystavení pasivnímu kouření je sice dlouho známým rizikem vzniku rakoviny, její mutační účinek byl ale mnohem méně výrazný než účinek pozorovaný u znečištěného ovzduší. „Pokud existuje mutagenní účinek pasivního kouření, může být příliš slabý na to, aby ho naše současné nástroje odhalily,“ uvedli autoři.

Výzkumníci připouštějí i možnost chyby: měřit přesně to, jak moc jsou lidé vystavení pasivnímu kouření, se totiž nesmírně špatně měří, takže tato konkrétní data mohou být méně kvalitní.

Bylinky mohou být rizikové

Kromě znečištěného ovzduší vědci našli ještě jedno silné riziko, které není spojené s geny, ale s vlivem vnějšího prostředí: kyselinu aristolochovou. Jedná se o rakovinotvornou přírodní látku, která je obsažená v některých tradičních čínských bylinných lécích.

Vědci našli zvláštní mutační znak spojený s touto látkou téměř výhradně u případů rakoviny plic u nikdy nekouřících osob z Tchaj-wanu. Výzkum sice již dříve našel souvislost této látky s rakovinou močového měchýře, zažívacího traktu, ledvin a jater, ale tato studie je první, která uvádí důkazy, že může přispívat také ke vzniku rakoviny plic.

„To vyvolává nové obavy ohledně toho, jak mohou tradiční léčivé prostředky neúmyslně zvyšovat riziko vzniku rakoviny,“ doplnili autoři. „Zároveň to ale představuje příležitost pro veřejné zdraví v oblasti prevence rakoviny – zejména v Asii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 19 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...