Přetnutí nervu zbavilo ženu Ménièrovy choroby. Chirurgové provedli v pražském Motole složitý zákrok

Nahrávám video

K typickým projevům Ménièrovy choroby patří závrať, zhoršený sluch a vysoké C v hlavě. Onemocnění postihuje vnitřní ucho a příznaky se dají tlumit léky, zhruba u desetiny pacientů ovšem žádné přípravky nezabírají. V některých případech ale může ulevit náročná operace. Tento vzácný chirurgický výkon teď provedli lékaři z pražského Motola.

 Vlasta Svobodová zažívala silné točení hlavy, poruchy sluchu i zraku. Záchvaty přicházely bez varování. „Upadnete jako loutka, jako když vás někdo pustí z nitě. Tak se složíte. Strašný pískání, šumění v hlavě…“ popisuje ataky, které ji pravidelně postihovaly. Jenom vloni měla takových epizod přes čtyřicet. 

Přesnou příčinu Ménièrovy nemoci zatím vědci neznají. Mechanismus jejího vzniku spočívá v přebytku endolymfy v blanitém labyrintu. U nemocných dochází k hromadění endolymfy a zvyšování jejího tlaku, což následně vede k prasknutí blanitého labyrintu a narušení sluchového a rovnovážného ústrojí a rozlévání endolymfy do míst, kde by se neměla nacházet.

„Ve vnitřním uchu máme labyrint, který si představíme jako balonek, ale místo vzduchu do něj nalijeme vodu. Ta voda někde přitéká a někde odtéká a pakliže je tahle rovnováha narušená, tak se balonek napíná a dráždí nervy, které odvádějí informace z vnitřního ucha, konkrétně z rovnovážného ústrojí,“ popisuje problém přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol Zdeněk Čada.

Podle všeho má na vznik nemoci vliv kouření, nezdravé stravování a také vysoký cholesterol, který vede ke kornatění tepen v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny. Dalším vlivem jsou opakované zákroky v uchu. Nejčastěji se tato nemoc projeví ve věku mezi třiceti a šedesáti lety.

Když je operace jedinou nadějí

Většina pacientů užívá léky ke zmírnění problémů. Vlastě Svobodové ale nepomohly. Lékaři tak navrhli operaci v citlivé oblasti zadní lebky. „Je tam mozeček a celá řada hlavových nervů včetně pátého hlavého nervu, který má na starosti citlivost obličeje. Postranní smíšený systém, ten má na starosti polykání, odkašlávání a tak dále,“ popisuje složitost zákroku přednosta Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol Vladimír Beneš. 

Odpovídajícím způsobem složitý je potom také samotný zákrok.  „Selektivně přetneme nerv, který odvádí informace pouze z vestibulární části vnitřního ucha s tím, že musíme zachovat nerv, který odvádí informace z hlemýždě, který zajišťuje sluch,“ vysvětluje Čada.

Tuto složitou operaci dělají v Motole pouze jednou za dva až tři roky. Podle lékařů by mohla ale pomáhat častěji. „Těch lidí musí být mnohem víc, u nás je tahle problematika značně poddiagnostikována,“ doplňuje Beneš. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...