Předčasně narozené hříbě nemělo přežít. Zachránili ho pomocí speciálních ortéz

Věda nemusí být vždy velká. Nemusí jen pomáhat lidem se smrtelnými chorobami, nemusí odhalovat tajemství atomů nebo obřích galaxií. Někdy stačí, že pomůže třeba jen hříběti, které se narodilo nedostatečně vyvinuté, tedy bez kostí v kolenou a hleznech.

Hříbě jméno Seven (Sedmička) přišlo na svět nedonošené. Těžce nedonošené. Normálně se klisnám mláďata rodí po 340 dnech. Pokud se kůň narodí před 310 dny, považuje se za neživotaschopného. Seven se narodil po 286 dnech.

Hříbě bylo pochopitelně nedostatečně vyvinuté, bez kostí v kolenou a hleznech – pouze s chrupavkami, které nebyly mineralizované. To znamená, že nebylo schopné se postavit na nohy, neumělo se ani dostat k mléku matky. Ale jeho srdce, plíce i mozek byly dostatečně vyvinuté. A tak se veterináři na univerzitě v americkém Knoxville (UTK) rozhodli, že ho zkusí zachránit. Museli ale improvizovat a zkoušet zcela nová řešení.

Načítání...

První tři měsíce života tak hříbě muselo prožít ve speciální sádře, většinu času vleže. S krmením pomáhala jeho majitelka Katie Van Slykeová. Za tu dobu se mu stačily dovyvinout kosti, ale ani potom nebylo vyhráno. Koně následně převezli na univerzitu, kde se mu věnovali odborníci na veterinární medicínu.

Hříbě Seven
Zdroj: UTK/Cassandra Sproles

Naučit se dělat věci, které dělá normální kůň

Cílem veterinářů bylo, aby hříbě mohlo začít chodit. A tak spojily síly dvě expertky: Tena Ursiniová, která je specialistkou na rehabilitaci koní, a Marti Drumová, odbornice na ortézy. Společně začaly vyvíjet s pomocí 3D tisku speciální ortézy, které měly Seven umožnit udržet se ve vzpřímeném postoji. Ale současně mu musely dát takovou volnost, aby koník mohl ohýbat klouby.

To vše se muselo vyladit tak, aby byl pohyb možný, ale současně nepoškodil hříběti stále ještě citlivé a zranitelné klouby.

Načítání...

V srpnu, když mu bylo půl roku, začalo hříbě Seven chodit na procházky ven, aby si užilo horkého léta v Tennessee a naučilo se dělat věci, které dělá normální kůň, například žrát trávu. Veterináři pak mohli začít odstraňovat, velmi pomalu a velmi opatrně, části jeho ortéz.

Mezitím se Seven stal hvězdou sociálních médií. Jeho majitelka Katie Van Slykeová totiž zaznamenává jeho pokroky stejně jako pokroky ostatních zvířat na své farmě na internetu. Každý měsíc zveřejňuje aktualizovaný report o stavu hříběte. Jak podle majitelky, tak podle univerzity se stále zlepšuje.

Načítání...

Naposledy uvedla: „Že se o Sevenovu záchranu pokusíme, jsme se rozhodli hned na začátku.“ A podle ní se to vyplatilo. „Seven se nesmírně snaží. Strašně moc si přeje stát se normálním koněm a my se zase ze všech sil snažíme, abychom mu k tomu dali šanci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...