Předčasně narozené děti jsou schopné dohnat slabou imunitu nečekaně rychle, ukázal výzkum

Vědci z britské King's College v Londýně zjistili, že děti narozené před dvaatřicátým týdnem těhotenství jsou schopné velmi rychle získat imunitu podobně silnou, jakou mají děti narozené v řádném termínu. Popsali to v odborném časopise Nature Communications.

Výzkumníci dlouhodobě sledovali stav dětí, které se narodily před 32. týdnem těhotenství, aby zjistili, jak se vyvíjí jejich imunita. Odebrali dětem vzorky stolice a analyzovali, jaké bakterie v nich byly obsažené.

Zjistili, že se imunita vyvíjela u předčasně narozených dětí podobným směrem jako u těch narozených běžně – a nezáleželo na tom, jak dlouhou dobu byly do porodu jejich matky těhotné. Děti narozené před 28. týdnem imunitu dokonce doháněly zdaleka nejrychleji ze všech skupin. To podle autorů výzkumu naznačuje, že jak děti narozené v běžné době, tak i ty narozené dříve dodržují stejná pravidla posilování imunity.

Doktorka Deena Gibbonsová, která se tomuto problému věnovala, uvedla: „Tyto údaje zdůrazňují, že většina rozvoje imunity se týká období po porodu, a tedy že i děti narozené velmi předčasně mají schopnost vyvinout si normální imunitní systém.“

Proč je to důležité studovat?

Infekce a komplikace s nimi spojené jsou po předčasném porodu častou příčinou úmrtí. Přesto experti vývoji obranyschopnosti dětského organismu příliš nerozumí. Není ani jasný vliv prostředí na vývoj imunity u novorozenců.

Z výzkumu nicméně vyplývá, že by se daly poměrně snadno rozpoznat děti, kterým vyšší riziko v prvních měsících života hrozí. Vědci totiž zjistili, že zranitelným novorozencům, u nichž se objevují infekce, chybí dostatečné množství jednoho druhu proteinu, který pomáhá bílým krvinkám.

Vědci také narazili na drobné rozdíly u pohlaví, další studium by mohlo pomoci pochopit, proč mívají častěji problémy s imunitou po porodu chlapci. Vědci také chtějí pokračovat ve studiu genů a proteinů, které jsou zodpovědné za horší vývoj imunity. Pokud by se podařilo méně funkční gen aktivovat, mohlo by to pomoci velkému množství dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...