Předávání Nobelových cen se letos nese ve znamení covidu. Tradiční ceremoniál se nekoná

Francouzka Emmanuelle Charpentierová v pondělí převzala na švédském velvyslanectví v Berlíně Nobelovu cenu za chemii. Kvůli pandemii covidu-19 se letos nekoná slavnostní recepce na radnici ve Stockholmu, laureáti si tento týden ceny převezmou od švédských diplomatů v zemích, kde žijí.

Charpentierová letos získala Nobelovu cenu spolu s Američankou Jennifer Doudnaovou za vývoj takzvaných molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů. Tato technologie přispívá k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob.

Jednapadesátileté Francouzce žijící v Německu předal ocenění švédský velvyslanec v Berlíně Per Thöresson. S cenou se pojí odměna ve výši deseti milionů švédských korun (26 milionů Kč), což je o milion švédských korun více než loni.

Nobelovy ceny bez ceremoniálů

Běžně se Nobelovy ceny předávají 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Kvůli pandemii covidu-19 byla ale ceremonie ve Stockholmu zrušena. Nekoná se ani slavnostní recepce v Oslu, kde se předává Nobelova cena za mír.

Prestižní ocenění za literaturu už v neděli převzala americká básnířka Louise Glücková. Ceremonie se podle agentury AP konala v její zahradě. V úterý se bude předávat cena za fyziku v Londýně, kde ji převezme Roger Penrose, a v Mnichově, kde ji obdrží Reinhard Genzel.

Medaili a diplom tento týden dostanou i laureáti ocenění zpoza Atlantiku: Harvey Alter (fyziologie a lékařství) ve Washingtonu, Charles Rice (fyziologie a lékařství) v New Yorku a Robert Wilson, Paul Milgrom (oba ekonomie), Jennifer Doudnaová (chemie) a Andrea Ghezová (fyzika) v Kalifornii. Kdy a kde cenu za lékařství převezme Brit Michael Houghton, který žije v Kanadě, zatím není jasné.

Zástupce Světového potravinového programu (WFP), který získal Nobelovu cenu za mír za úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek v konfliktních oblastech, převezme cenu v závěru týdne v Římě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...