Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.

Masově ničit bacily v lidském těle se poprvé v historii podařilo německému vědci Gerhardu Domagkovi. Ve třicátých letech minulého století, kdy někteří výzkumníci úporně pracovali na izolaci čistého penicilinu, studoval Domagk antibakteriální vlastnosti některých barviv. Při tom objevil v roce 1932 sulfonamid Prontosil, který se brzy začal také používat proti infekcím. Představen byl přesně před 90 lety, 15. února 1935. Penicilin, na který narazil skotský lékař Alexander Fleming již v roce 1928, mohl být prakticky využit až během druhé světové války.

V době stále ještě četných hromadných infekcí představoval Prontosil doslova zázrak a vyvolal revoluci v léčbě řady infekčních nemocí bakteriálního původu. S tímto preparátem lidé konečně získali zbraň proti zánětu plic, pohlavním nemocem nebo proti tehdy velmi běžným otravám krve. S výrobou penicilinu a dalších antibiotik význam sulfonamidů sice poklesl, používají se ale dodnes. A to zejména v případech, kdy jsou mikroorganismy vůči antibiotikům odolné.

Domagk byl ve svém hledání univerzálního prostředku proti všem infekčním nemocem velmi důkladný. Jako chemik a lékař dobře věděl, že stav těla je ve značné míře výsledkem fyzikálních a chemických dějů. Imunologie ještě nebyla ve třicátých letech příliš známá, ale Domagk byl přesvědčen o tom, že příroda proti nemocem skrývá i léky. Původně hledal chemické látky, které by ničily vždy jen jeden druh bakterií. Nakonec ale narazil na širokospektrální sulfonamidy – chemikálie, které neškodí lidskému organismu, ale choroboplodné zárodky spolehlivě zabíjejí .

Vánoční objev

Na správné složení tohoto léku přišel Domagk na Vánoce roku 1932. Hned na počátku klinických zkoušek svým Sulfonamidem KL 730 zachránil před amputací infikovanou končetinu vlastní dcery. Nicméně trvalo skoro tři roky, než se přípravek pod obchodním názvem Prontosil objevil na trhu. Lék tehdy vyráběla společnost IG Farben (dnes Bayer), později nechvalně proslulá spojením s vývojem smrtících látek pro nacistické koncentrační tábory.

Prontosil způsobil pozdvižení, protože léčil celou řadu dosud smrtelně nebezpečných infekčních chorob. A mezi prvními zachráněnými byl navíc i syn amerického prezidenta Franklina Roosevelta.

Není divu, že roku 1938 byl Domagk poprvé navržen na Nobelovu cenu. Dostal ji v následujícím roce, bohužel nedlouho po německém židovském novináři Carlu Ossietzkém, což cenu v očích nacistických pohlavárů zcela znehodnotilo. Domagk se tak ocitl ve vězení do doby, dokud cenu nevrátil. Převzít ji mohl až po druhé světové válce, ovšem už bez finanční odměny, která v mezičase propadla.

Z Domagkovy laboratoře později vyšlo několik dalších úspěšných léků, které přispěly například k léčbě obávaných nemocí – rakoviny či tuberkulózy. Chemoterapeutika jsou spolu s antibiotiky dodnes základem léčby infekčních chorob. Ale ani tyto léky nejsou samospásné. To věděl i Domagk, který jednou prohlásil: „Dnes už nejsou hlavními nepřáteli lidí bakterie, ale lidé sami.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 13 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 14 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 16 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 18 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.