Před 20 lety se Češi dostali k léku proti AIDS. Základ položil vědec Antonín Holý

V listopadu 2001 byl v tuzemsku představen lék na AIDS Viread. Vychází z objevu českého vědce Antonína Holého a je na Seznamu základních léčiv Světové zdravotnické organizace obsahujícím nejdůležitější léky, které by měly být běžně dostupné pro všechny potřebné a správně indikované pacienty.

Nemoc AIDS má od svého odhalení před čtyřiceti lety na svědomí přes 33 milionů obětí. Ani moderní medicína není zatím schopna tuto infekci vyléčit. Na trhu je sice řada léků, propuknutí AIDS ale pouze oddalují, případně mírní průběh onemocnění. A dodnes neexistuje ani účinné očkování – virus HIV totiž mutuje extrémně rychle přímo v hostiteli, a není tedy možné proti němu vyvinout účinnou obranu.

Lék Viread, který byl v Česku představen 15. listopadu 2001, tedy přesně před dvaceti lety, umí AIDS také „jen“ zpomalit, ale dělá to velmi účinně. Tvůrcem jeho základu je tým z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd vedený celosvětově respektovaným vědcem Antonínem Holým.

Jak funguje Viread

Viread, jehož léčivou látkou je tenofovir, umožňuje snížit hladinu HIV. Vyrábí ho americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, stejně jako předchozí lék proti AIDS z roku 1996 Vistide, který pochází rovněž z laboratoře Antonína Holého.

Lék vznikl na základě práce skupiny profesora Holého, která v roce 1984 syntetizovala tenofovir. Holý později spolu s belgickým vědcem Ericem de Clercqem testoval účinek tenofoviru na HIV. Lék pak vyvinuli a klinicky testovali ve Spojených státech. Viread se používá též k léčbě chronické hepatitidy B.

Nahrávám video
Erik De Clercq v pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Nemoc AIDS, jejímž původcem je virus HIV (virus lidské imunodeficience), je podle počtu obětí druhou nejhorší virovou nákazu po španělské chřipce od začátku 20. století. Pandemie španělské chřipky si v letech 1918 až 1920 si vyžádala 40 až 50 milionů mrtvých.

Skromný génius z Prahy

Antivirotikum Viread je vyráběné na základě licence původních objevů Antonína Holého, stejně jako mnoho dalších léků – například účinný přípravek působící proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic a virovému zánětu oční sliznice, nebo další preparát, úspěšně potírající virovou hepatitidu typu B. Výsledkem Holého výzkumů je i původní český lék na opary.

Většinu svého výzkumu vykonal v Ústavu organické chemie a biochemie. Holého tam přijal jeden ze zakladatelů české biochemie František Šorm. Holý sice vystudoval s červeným diplomem chemii na Matematicko-fyzikální fakultě UK, ale místo tam pro něj nebylo, i když měl komunisty žádaný dělnický původ. Někdo ho totiž udal, když se nevybíravě vyjádřil k zásahu Sovětů proti maďarské revoluci v roce 1956. Šorma ale případné politické potíže nezajímaly a Holému umožnil v roce 1960 nastoupit.

Nahrávám video
Události: Zemřel Antonín Holý
Zdroj: ČT24

Nadějný vědec po třech letech přešel do vznikající laboratoře chemie nukleových kyselin. Oddělení později také dvacet let vedl. Za vyloženě šťastné lze označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976.

Tehdy začala mnohaletá spolupráce, při níž vědecké týmy z obou zemí zkoumaly, jestli by nově objevené látky nebyly účinné proti virům. Šťastnou náhodou hned první várka několika vzorků zaslaných k testování do Lovaně obsahovala látku, která účinná byla – a spolupráce pokračuje dodnes.

Holý byl autorem či spoluautorem několika stovek publikací a šesti desítek patentů. Ty dodnes zajišťují významnou část rozpočtu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Vědec, který se dlouhodobě potýkal s chronickým zánětem hrtanu, získal řadu ocenění včetně Descartovy ceny Evropské unie (2001) nebo Medaile Za zásluhy (2002).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...