Pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) oznámil, že zakládá laboratoř ve Spojených státech. Tímto krokem se dostane do centra biomedicínského výzkumu. Centrum totiž vznikne v Bostonu, kde sídlí nejen slavné akademické instituce, jakými jsou například Harvardova univerzita, MIT nebo Centrum klinické medicíny v Bostonu, ale také řada firem podnikajících v tomto oboru.
Vědci z ÚOCHB budou podle vyjádření ústavu moci sledovat nejnovější trendy v oboru přímo na místě, kde vznikají, což pro jejich práci znamená výrazný impuls. „Pobočka ÚOCHB představuje pro českou vědu vynikající příležitost k úzkému propojení s nejlepšími výzkumnými institucemi na světě. Bude přínosem nejen pro místní akademickou obec, ale i pro celou českou společnost,“ věří místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas.
Laboratoř v Bostonu by měla v USA navázat na silnou tradici české medicinální chemie, kde ústav dosáhl významných úspěchů. Nejznámějším je objev látky účinné proti HIV, tenofovir, kterou do lékové podoby vyvinula a na trh uvedla americká společnost Gilead Sciences.
„Vědci z našeho ústavu dlouhodobě těží ze svých vazeb na významné světové instituce, jako jsou Stanfordova univerzita, Max Planck nebo Weizmannův vědecký institut,“ říká ředitel ÚOCHB Jan Konvalinka a dodává: „Kombinace talentů, technologií a investičních příležitostí je pro úspěch v moderní biomedicíně klíčová a naše bostonská pobočka nám k tomu všemu poskytne snazší přístup.“
Kontroverzní vedoucí
První laboratoř tohoto nového pracoviště povede biolog David M. Sabatini, kterého ÚOCHB zaměstnal v říjnu loňského roku. Sabatini by měl jednak rozvíjet výzkumnou skupinu v Praze, ale současně budovat infrastrukturu nového zázemí ve Spojených státech. „Jsem velmi rád, že mohu založit pobočku ÚOCHB v Bostonu,“ uvádí Sabatini.
„Tuto příležitost jsem dostal jen díky úžasné štědrosti a neúnavnému úsilí desítek lidí, kteří mě podporovali veřejně nebo ze zákulisí. V bostonské laboratoři se chci zaměřit na vědecké otázky související s růstem, metabolismem a stárnutím, tedy na problematiku, které se věnuji už desítky let. Kromě toho budeme spolupracovat s kolegy, kteří se zabývají strojovým učením. Cílem je vytvářet a využívat velké soubory dat umožňující řešit rozmanitá témata, včetně účinku léků a enzymů,“ říká.
Sabatini se do Bostonu vrací poté, co musel opustit laboratoř v Cambridge a následně i Lékařský institut Howarda Hughese. „Doktor Sabatini porušil zásady Institutu týkající se sexuálního obtěžování a další zásady, které nesouvisejí s pochybením při výzkumu,“ zdůvodnila tehdy ukončení spolupráce ředitelka Institutu.
Sabatini musel skončit, protože navázal tajný sexuální vztah s vědkyní, která si na něj posléze stěžovala. Měl s ní mít sexuální vtah přímo na ústavu, a to přesto, že to jeho pravidla explicitně zakazují. Největším problémem přitom podle zprávy bylo, že v té době byl jejím vedoucím v programu, který sám řídil – a očekávalo se od něj, že jí napíše v budoucnu doporučující dopisy.
„Unikátní událost“
Laboratoř ÚOCHB bude v Bostonu sídlit v Cambridge-Riverside a její provoz zajistí i dar nadace Pershing Square Foundation. V blízké budoucnosti plánuje vedení ÚOCHB rozšíření bostonské pobočky o jednu nebo dvě další výzkumné laboratoře.
Bostonský deník Boston Globe poznamenává, že jde o unikátní událost. Inženýr Robert Langer z MIT pro toto médium uvedl, že neví o žádné jiné zahraniční vědecké instituci, která by v Bostonu provozovala samostatnou pobočku. „Většina institucí je obvykle spojena s místní univerzitou,“ poznamenal.
Aby taková cizí instituce uspěla, musí podle něj přilákat excelentní zaměstnance – a k tomu bude potřebovat dostatek financí. Jedinečnost projektu potvrdil i David Lucchino, bývalý předseda a současný člen představenstva Massachusettské rady pro biotechnologie. Nic podobného jako pobočka ÚOCHB v Bostonu podle něj doposud nebylo.
