Prašimpanz, nebo první chodící člověk? Vědci se přou o podivný nález v Čadu

Nejstarší známý předek člověka už uměl chodit, ale přesto mohl šplhat po stromech jako opice, naznačuje studie, která zkoumala asi sedm milionů let staré kosti a která u některých odborníků vyvolává pochybnosti.

Vědci analyzovali fosilní pozůstatky druhu Sahelanthropus tchadensis (Sahelantrop čadský), které byly před 21 lety objeveny v pouštích Čadu ve střední Africe. Tehdy tento objev posunul rodovou linii hominidů o milion let nazpět.

Otázku, zda tento druh chodil vzpřímeně, studie sice nezodpověděla, ale francouzský tým vědců tvrdí, že Sahelanthropus nejspíše skutečně uměl chodit. Jak moc rovně, je ale stále otázkou.

Jiní odborníci ale v souvislosti se studií publikovanou v časopise Nature vyjádřili pochybnost. Rozhořela se tak debata o způsobu života Sahelanthropa, a dokonce i o tom, jestli vůbec patří do lidské evoluční větve. Základní problém spočívá v tom, jak málo kosterních pozůstatků pro tuto analýzu badatelé měli. 

Vědci ve své studii zkoumali stehenní kost a dvě předloketní kosti nalezené v oblasti Toros-Menalla v poušti Džurab v Čadu. Tým analyzoval 23 znaků, které jsou podle vědců spojené s pohybem po dvou končetinách a naznačují bližší příbuznost s člověkem než s opicemi.

Novější fosilie hominidů, včetně kostry Lucy, která je stará tři miliony let, naznačují, že pohyb po dvou je určujícím rysem naší linie. „Stehenní kost je podobnější tomu, co známe u lidí, včetně zkamenělin lidí, než u opic,“ popsal spoluautor studie Franck Guy.

Víc člověk, nebo spíš šimpanz?

„Tyto kriticky důležité fosilie si zaslouží lepší zacházení, než jaké jim poskytnul tento nekvalitní článek. Studie vybírá důkazy, ignoruje další, nedávno publikované studie, které ukazují na jiné závěry, než které se autoři snaží obhájit, a nezkoumá jiné, stejně pravděpodobné, ne-li pravděpodobnější, interpretace těchto fosilií,“ reagoval na nejnovější výzkum Bernard Wood z Univerzity George Washingtona. Byl spoluautorem předchozí studie, jež dospěla k závěru, že Sahelanthropus se obvykle nepohyboval po dvou končetinách.

Všechny tři kosti se podle Wooda podobají šimpanzům více než jakémukoli jinému žijícímu lidoopovi, včetně moderního člověka. To neznamená, že Sahelanthropus byl šimpanz, ale pravděpodobně byl šimpanzům blízce příbuzný a stejně tak jeho životní styl. Nebyl to vzpřímený, na zemi žijící lidoop, jaký by pravděpodobně patřil k našim nejstarším předkům, domnívá se Wood.

Odborník na původ člověka z Přírodovědného muzea v Londýně Fred Spoor, který se na výzkumech nepodílel, naopak označil novou studii za přesvědčivou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...